V obou utkáních jste uzavřel skóre, což je docela kuriózní, nemyslíte?
Pro můj další fotbalový vývoj je moc dobré, že jsem ty góly dal. Velice mě těší, že jsem se dostal do áčka a že se mnou trenéři počítají. Slibuji, že na sobě budu makat, abych se dál zlepšoval. Z mého pohledu ty zápasy byly úplně odlišné. Baník se ukázal jako mnohem kvalitnější soupeř než Trnava.

Jaké byly poslední čtyři zápasy předchozí sezony, v nichž jste hrál od první minuty?
Třikrát jsme prohráli, ve Frýdku-Místku se nám podařilo zvítězit. Bylo to pro mě nečekané, nepočítal jsem s tím, že bych se v necelých 18 letech mohl dostat do základní sestavy. Byl jsem z toho nadšený.

Kde a kdy vůbec odstartovala vaše fotbalová kariéra?
V Podvysoké za Čadcou, asi v nějakých šesti letech. Tři roky jsem hrával v Čadci a potom jsem se dostal do Třince. Mohu prozradit, že jsem se tenkrát rozhodoval mezi Trenčínem a Třincem.

Vraťme se do současnosti. Jak z vašeho pohledu vypadá boj o místo v kádru Třince?
Je to mnohem namáhavější než v juniorce, prostě každodenní dřina. Útočníků je v nabitém kádru hned několik. Aby měl mladý hráč vůbec nějakou šanci, musí dělat něco navíc, aby se mohl dostat do sestavy. Fotbal je rychlejší, je v něm více soubojů.

Na okraji zálohy jich je o něco méně než na hrotu. Na kterém postu vám to vyhovuje více?
Řekl bych, že v útoku. Ale vždy bude záležet na trenérovi, kam mě postaví. Zpravidla jsem nastupoval v útoku, prosazoval jsem se svou rychlostí. A mohu prozradit, že mým vzorem byl vždy Cristiano Ronaldo. 

Roman Baselides