Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V zápase toho odběháte tolik, jako kdybyste měl dvojí plíce. Odkud čerpáte síly?

Ani to nějak nevnímám, nepřemýšlel jsem nad tím. Snažím se rozdávat balóny, dávat dobré přihrávky, hodně běhám. Měli jsme kvalitní zimní přípravu, i když jsme na ni nadávali, od toho se všechno odvíjí.

Dříve jste byl na rozhraní základní sestavy, teď jste se stal téměř nepostrádatelným. Změnil jste něco?

Ono vždy záleží na tom, jestli vám trenér důvěřuje nebo ne. Hráč musí mít štěstí na trenéra, aby mu věřil. Když tu důvěru cítí, může se více dovolit a pak to jde samo. Pomohla mi třetí liga v Hlučíně, trenér Valachovič mě znal už z Břeclavi, kde jsem jako mladý začínal. Vytáhl si mě do Hlučína a tam jsem se rozehrál.

Vyhovuje vám pozice podhrotového hráče?

Je to super, s Rendou Dedičem už jsme na sebe zvyklí. Renda mi to skvěle sklepává.

Poté, co v posledním zápase vystřídal, jste podstoupil několik hlavičkových soubojů, což při vaší výšce není zrovna obvyklé. A některé jste dokonce vyhrál.

Když hráč stojí před obráncem, má výhodu, i když měří třeba jen metr padesát. Škoda, že mi tam něco nespadlo, v tom zápase s Táborskem jsem se často dostával do zakončení.

Gól jste sice nedal, ale skvělý výkon jste podpořil asistencemi u obou gólů.

V Třinci mi končí smlouva, pevně věřím, že si svými výkony říkám o novou, takže ji snad prodloužíme. V Třinci se mi líbí, chtěl bych tu zůstat déle. I proto, že moje přítelkyně Verča je z Karpentné.

Čtyři kola před koncem FNL si držíte šestibodový náskok na rezervu Olomouce.

Dívali jsme se dozadu, ale nechceme skončit takhle dole. Rádi bychom ještě nějaké týmy předskočili a skočili aspoň do desátého místa. Teď nás čeká zápas proti Hradci Králové. Nemáme co ztratit, utkání si můžeme jedině užít.