Nicméně ve Švýcarsku zůstal, chodil do práce. „Angažmá ve Švýcarsku mě hodně obohatilo,“ svěřil se. Aktuálně se dává zdravotně dohromady a v nejbližší době by se měl stát součástí třetiligového Hlučína.

Radime, co vy a fotbal? Naposledy jste hrával ve Švýcarsku…

Rok jsem byl ve Švýcarsku, ale moc jsem si tam nezahrál, protože mi asi po třech měsících zlomili holenní kost. Stalo se mi to v listopadu, smlouvu jsme měl do léta. Nejdříve jsem měl nemocenskou a pak chodil normálně do práce. Poté, co se mi noha uzdravila, začal jsem normálně fungovat, akorát to nebylo dobré. Stále ještě nejsem stoprocentně v pořádku.

Na jaké úrovní váš klub hrával?

Šlo o čtvrtou ligu. Úroveň mě překvapila, hráli jsme třeba i s rezervou Bernu. Mělo to dvě strany. V soutěži nastupovali výborní hráči, kteří by u nás mohli v klidu hrát druhou ligu, pak tam ale byli fotbalisté, kteří by neměli ani na divizi. Náš tým sídlil v malé vesničce v Alpách, v kádru byli i místní kluci.

A co samotný život ve Švýcarsku?

Je fajn, nemohu si na nic stěžovat. Určitě mě tohle angažmá obohatilo, pro mě velká zkušenost.

Do Švýcarska ale až tolik fotbalistů z České republiky nechodí…

Je to pravda. K tomuto angažmá jsem se dostal přes kamaráda. Nejdříve šlo o zkoušku. Nabídli mi smlouvu, k tomu ještě práci.

Čím jste se vedle fotbalu ve Švýcarsku živil?

U stavební firmy, dělali jsme podlahy, koupelny. Dělal jsem takového pomocníka. Poprvé v životě jsem si čichnul k práci, něco se i naučil. Když se zpětně ohlédnu, uvědomuju si, že je třeba ve fotbale zamakat více a zkusit se živit jím.

A co aktuální situace?

V první řadě se chci dát úplně zdravotně dohromady, ať mohu fotbal pořádně hrát. Jsem domluvený s Hlučínem, že až budu v pořádku, podepíšeme smlouvu. Vedle toho pracuju a časem se uvidí, co bude. Mám trenérskou B licenci, chtěl bych se dál vzdělávat a zůstat ve fotbale.

Na profi fotbal jako hráč už nemyslíte?

Přemýšlel jsem nad tím. Vše se bude odvíjet od toho, jak se dostanu do pohody s nohou. Momentálně se chci realizovat v práci. Třeba ale své rozhodnutí přehodnotím, uvidím, jak se mi bude dařit na hřišti.

Proč jste se rozhodl pro Hlučín?

Mám tam jednoho z nejlepších kamarádů Dominika Krauta, tak i proto. Navíc v Hlučíně jsou i dobří kluci, pěkné prostředí.

Kraut, Dostál, Grussmann, v Hlučíně se tak sejdou synové slavných otců, kteří váleli za Vítkovice…

(usměje se). Je to tak. Spolu jsme vyrůstali, hráli na základce fotbal.

Jaroslav Svozil v dresu SFC Opava. Ilustrační foto.
Zápas hodně ovlivnila červená karta, domnívá se opavský Svozil