Teprve vítězství v posledním kole na hřišti již sestupující Ostravy-jih potvrdilo, že i sedmý rok v řadě budou fotbalisté Raškovic hrát prestižní I. A třídu. Pro podhorskou vesnici je ale záchrana snad jediným pozitivem v právě skončené sezoně. Po podzimu se Raškovičtí krčili na samém dnu tabulky se ziskem osmi bodů. „V kádru došlo ke generační výměně a absence zkušených hráčů byla na podzim hodně citelná,“ viděl příčinu v podzimním nezdaru zkušený raškovický kouč Bohuslav Sládeček. Snaha o doplnění kádru v zimní přestávce byla úspěšná jen napůl. „Především se nám nepodařilo získat kvalitního útočníka, který by dokázal důležité zápasy rozhodovat. O všem jen svědčí fakt, že jsme za celou soutěž nastříleli jen 27 branek,“ dodal Sládeček. Přestože zima byla opět mírná a terény ucházející, časté absence raškovických hráčů nedovolovaly v plné míře kvalitní zimní přípravu. „Bez tréninků se hrát nedá, to ví snad každý. Podle toho také vypadaly i naše přípravné zápasy a začátek jarních mistrovských zápasů,“ vzpomíná trenér Sládeček. Raškovicím v jarních odvetách hodně pomohla nejen tápající Ostrava, ale překvapivě se k ní přidala ještě Vendryně, která uhrála na jaře pouhých sedm bodů.

„V prvních čtyřech jarních kolech jsme získali pouze jeden bod a především porážka u vedoucího Nového Jičína 8:0 byla pro tým hodně zdrcující. V těchto chvílích u nás asi málokdo věřil, že se mužstvo vůbec může v I. A třídě zachránit. Pevným optimistou byl snad jen Láďa Šindler (asistent trenéra, poznámka redakce), který asi následně nakazil i ostatní, jelikož jsme dokázali zvítězit doma nad Příborem, následně venku v Dětmarovicích a opět v domácím prostředí nad Starým Městem,“ usmíval se kouč Sládeček. Tato vítězná vlna nastartovala Raškovice na sérii devíti zápasů se ziskem osmnácti bodů. „A v tom vidím hlavní příčinu naší záchrany, jelikož se v soutěži rodily velice pochybné výsledky ostatních zachraňujících se týmů,“ řekl Bohuslav Sládeček. A na mysli měl jistě například vítězství Stonavy v Dětmarovicích v poměru 9:1.

Co se týče několika statistických čísel z raškovické sezony, tak bez jediné zmeškané minuty odehrál všechna utkání záložník Martin Špadt, který se s pěti vstřelenými brankami stal také i nejlepším střelcem družstva. „On Martin byl vůbec nejpoctivějším trénujícím hráčem u nás, takže si veškeré pocty zaslouží,“ pochválil svého svěřence trenér Sládeček. Ve všech zápasech se na hřišti objevil také útočník Richard Feike, ale ten bohužel na svou hvězdnou střeleckou kariéru z předcházejících let mohl jen hluboce vzpomínat. Feike vstřelil tři branky, ale v jarních odvetách se netrefil ani jednou. Velkou ikonou raškovického týmu je jeho samotný kapitán. Jeden z posledních starších a zkušených hráčů Lukáš Jančálek po zimní přestávce přesídlil z útoku do obrany. I přesto to byl právě on, který vstřelil velice důležitý gól Vendryni.

„V hodnocení výkonů na hřišti byli na podzim nejlepší Martin Špadt s Radkem Novákem. V jarní části to byl zase brankář Chlebek a záložník Musálek. Říká se, že když je konec dobrý, je všechno dobré, ale spoléhat se na toto přísloví i v nadcházející sezoně určitě nechceme. Takové stresové situace si určitě každý rád odřekne, takže věřím, že kluci udělají pro lepší výsledek maximum,“ dodal na závěr hodnocení uplynulé sezony trenér Raškovic Bohuslav Sládeček.