Adaptace brazilské posily netrvala dlouho a svými výkony na hřišti již vzbudil Rodriguez pozornost několika prvoligových klubů.


Třinec se stal vašim prvním zahraničním angažmá. Jak jste se dostal vlastně do České republiky?

Můj brazilský manažér Gilberto mi předložil několik nabídek. Byly z Japonska, Ruska, České republiky a ještě jedné země, na kterou si teď nevzpomenu. Jelikož jsem neměl příliš mnoho informací o jiných zemích, bylo mi jasné, že si příliš vybírat nemohu. Jeden kamarád z Brazílie mi doporučil Českou republiku. Dal jsem tedy na jeho radu. Myslím, že pokud se chce Brazilec stát dobrým hráčem, musí rodnou zem opustit. Vyrazit do Evropy a zde hrát v kvalitních klubech.

Jaké dojmy máte z podzimu, který Třinci vůbec nevyšel?

Ocitli jsme se ve velmi těžké situaci, a proto by se nad tím měli všichni hráči zamyslet. Každý z nás by měl začít pracovat sám se sebou a dělat vše pro to, aby se špatná situace co nejdříve změnila k lepšímu.

Co myslíte, dokáže Třinec udržet druhou ligu?

Rozhodně máme na to, abychom se výsledkově zlepšili. O tom vůbec nepochybuji. V mužstvu je řada šikovných fotbalistů, jenže na podzim se k nám štěstí mnohdy otočilo zády. Ano, určitě se můžeme zachránit. To je má odpověď.

V deseti zápasech jste skóroval celkem čtyřikrát. Jste se svou gólovou bilancí spokojen?

Nebylo to sice nejhorší, ale k celkové spokojenosti mi přeci jen několik zásahů chybí. Jakmile vstřelíte pár gólů, vždycky si řeknete, že by jich mohlo být ještě víc. Třeba i dvacet. Naskytly se mi nějaké příležitosti, které jsem neproměnil. Branek jsem mohl vsítit ještě více.

Láká vás česká nejvyšší soutěž, nebo zatím o odchodu z Třince nepřemýšlíte?

Prozatím jsem o tom moc neuvažoval. Samozřejmě, že kdyby taková příležitost přišla, neváhal bych a zřejmě bych ji využil. Ale nezáleželo by jen na mě, rozhodující slovo v této věci by mělo vedení klubu.

Máte nějaký vysněný klub, kde byste chtěl jednou hrát? A kterého fotbalistu obdivujete?

Ano, bylo by to v Anglii v Manchesteru United. Z jejich hráčů se mi moc líbí hra Cristiana Ronalda. To je ale jen můj malý fotbalový sen. Rád bych si třeba zahrál také portugalskou ligu. V Brazílii je kvalitních fotbalistů celá řada, ale nejvíce obdivuji herní dovednosti Robinha a Ronaldinha. To jsou fotbalisti.

Na české fotbalové scéně se pohybuje hned několik Brazilců. Měl jste možnost se s nimi již setkat?

Zatím jsem k tomu neměl příležitost. S některými jsem prohodil pár slov na hřišti v průběhu utkání. Kamarádím se s Adautem, který hraje v Krči. Známe se z dřívějška, občas si zavoláme. Bohužel ani s ním jsem se neměl možnost setkat a popovídat si.

Znáte některého z brazilských hráčů nastupujících v lize? Třeba olomouckého Melinha?

Bohužel ně. Kluci mi některé brazilské fotbalisty ukázali v televizi, ale žádného z nich neznám. Ani Melinha ne.

Přál byste si, aby Třinec angažoval dalšího Brazilce?

To si pište, že by se mi to líbilo. Teď mě nenapadá, koho bych tady mohl doporučit. Nějakého obránce asi ne, protože defenzivně laděných fotbalistů u nás moc není, spíše samí hráči do ofenzívy.

Troufnete si porovnat českou a brazilskou kopanou?

Řekl bych, že u vás se používá více síly a také přihrávek. Velký důraz se zde klade i na taktiku. I tak ale zdejší fotbalisté dovedou střílet góly. U nás v Brazílii se hraje úplně jinak. Více spoléháme na rychlost, kreativitu a individuální fotbalové dovednosti, prostě takové ty různé fintičky s míčem.

V Třinci jste úplně sám. Nepociťujete stesk a osamělost?

Jistě, stýská se mi za mými nejbližšími a za kamarády a vůbec za rodnou zemí. V Čechách je všechno úplně odlišné. Velmi rád bych si odskočil domů, jenže letět jen tak do Brazílie a zpátky pro mě není snadné a tím více i pro mou rodinu. V České republice nejspíš strávím i Vánoce a Silvestra. Občas mi tady je smutno.

Co děláte ve volném čase, kterého teď máte během dovolené mnohem víc?

Sedím u počítače, surfuji na internetu, přes který komunikuji s nejbližšími. Občas hovoříme telefonicky. Někdy se spoluhráči vyrazím na kávu, sem tam i na diskotéku. Jiným sportům se nevěnuji, ale občas se v Třinci zajdu podívat na hokej.

Na co jste si v Česku dosud nezvykl? Co zde kromě rodiny vyloženě postrádáte?

Různé druhy ovoce, například acai. Pak také typické brazilské jídlo fejoada a pochopitelně tance sambu a pagode, které se ji velice podobá. Tančím hrozně rád, velmi mě to baví. Ostatně asi jako každého jiného Brazilce. Chybí mi brazilská hudba a naše televizní programy.

Naučíte tančit sambu spoluhráče?

Pokud budou chtít, tak hrozně rád. Sambou jsem například oslavil svůj vítězný gól proti Hlučínu.

Jak jste na tom s češtinou, kterou vás doučuje soukromá učitelka? Rozumíte už něco, ovládáte nějaká slovíčka?

Jak se máš? Jak se jmenuješ? Co děláš? (mluví česky) Několik slov a frází, především těch fotbalových sice už ovládám. Nicméně se spoluhráči ještě příliš nekomunikuji. Samozřejmě jsem už stačil pochytit i některá sprostá slova. Česky však moc nerozumím, ovládám jen základní fráze. Se značnou jazykovou bariérou jsem však předem počítal. Doufám, že to bude čím dál tím lepší.

Chutnají vám česká jídla a české pivo?

České pivo jsem sice ochutnal, ale prakticky vůbec ho nepiji. Ani u nás ne. Já se totiž dovedu dobře bavit i bez alkoholu. Je pravda, že česká kuchyně se od té naší velmi liší. Společné fotbalové obědy, nebo kuře s bramborem, to se dá, ale některé pokrmy mi vůbec nechutnají. Nevím jestli bych to měl říkat, ale patří mezi ně i pizza.

A co české ženy?

Krásná děvčata najdete všude na světě, u nás, v Argentině, v Koreji i u vás. České holky jsou hezké a sympatické, zejména pak ty hnědovlasé. Blondýnky mi zase přijdou více sexy. Žádnou přítelkyni jsem si prozatím ale nenašel.

Přemýšlel jste někdy nad tím, čemu byste se věnoval, kdybyste nebyl fotbalistou?

Nikdy jsem nad tím neuvažoval. Kdybych nehrál fotbal, tak bych snad ani neexistoval. Narodil jsem se proto, abych hrál kopanou. Jako malý kluk jsem s míčem dokonce chodil spát. V dětství jsem žádnou fotbalovou školu nenavštěvoval, ale fotbal jsem hrával dennodenně s kamarády, staršími sourozenci a někdy také úplně sám. Pocházím z chudé rodiny, která vždycky spíše přežívala. Živili mě starší bráchové, já měl jen nárazové brigády a hrál jsem fotbal.

Kdy jste si začal fotbalem vydělávat na živobytí?

Hrál jsem sice první ligu, ale tu neprofesionální. První kontrakt jsem obdržel v druholigovém Assisense Sao Paulo, odkud jsem se vydal do Třince. Finanční poměry v brazilském a evropském fotbale se nedají srovnat. Tady je to něco úplně jiného.