Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Fotbalista, který na podzim často podával bezkrevné výkony, na jaře neuvěřitelně ožil a je v současné době třineckým útočníkem číslo jedna.
Ve Vítkovicích snížil na 2:1, proti HFK Olomouc podal solidní výkon a totéž zopakoval i v duelu s Blšany, které potopil druhým gólem. Hráče, který se potkal se solidní formou, jsme požádali o rozhovor.
Blšanům jste dal branku i na podzim. Stal jste se na ně specialistou?
Specialista na Blšany určitě nejsem. Byl bych rád, kdybych byl specialistou na každého soupeře a góly dával všem. Zatím se mi jakž takž daří, nicméně nepochybuji o tom, že by to mohlo být ještě lepší.
Máte pocit, že s rostoucí formou se zvětšuje vaše sebevědomí?
Zápas s Blšany mi prostě sedl, to je pravda. Oproti prvnímu zápasu ve Vítkovicích šla moje forma ještě více nahoru. A snad mi to takhle vydrží dál.
Na podzim jste hrával na kraji zálohy, v zimě vás trenér Hajný přesunul zpět do útoku. Cítíte se tam lépe?
To bych netvrdil, opravdu těžko říct. Nesrovnávám to. Nemám problém hrát jak v záloze, tak i třeba v útoku. Trenér mě dal na hrot, a tak tam nastupuji.
Pár minut po vašem gólu jste dravě prošel přes půl hřiště a přihrál doprava, kde nikdo nebyl. Stačilo se vyhnout ještě jednomu hráči a už byste stál tváří v tvář brankáři. Nevěřil jste si?
Měl jsem dojem, že tam někde zezadu nabíhal Jarda Matěj, který na mě zavolal. Cítil jsem ho někde u sebe, tak jsem mu to dal. Chtěl jsem mu to připravit na středu, a proto jsem mu posunul míč doprava. Jenže Jarda bohužel nabíhal z opačné strany, prostě jsme si v tu chvíli nerozuměli.
Hrál jste s velkou chutí, často jste zakončoval. Mohl jste Blšanům dát ještě jednu branku?
Že bych měl ještě nějakou jinou velikou šanci, tak to si teď nevybavuji. Možná jsem neměl přihrávat tomu Jardovi a raději se zkusit prosadit
v souboji jeden na jednoho a pak vystřelit. Ale to je otázkou rozhodnutí v dané chvíli.
Porazili jste Blšany zaslouženě?
Myslím, že určitě. Pokud bych to porovnal se zápasem proti HFK Olomouc, tak směrem dopředu jsme hráli daleko lépe. Ani vzadu nebyl žádný problém, pokud tedy pominu jejich dvě standardní situace. Já jsem to na hřišti cítil tak, že jsme vyhráli zaslouženě. A jestli to tak bylo doopravdy, to by měli posoudit třeba ti, kteří zápas sledovali z tribuny.
Oba po sobě jdoucí domácí duely jste zvládli na sto procent. Jste už z nejhoršího venku?
To bych netvrdil. Ty dva úspěchy nám ukázaly cestu, po níž musíme dál kráčet. Jedině tak to můžeme dotáhnout do úspěšného konce.
V neděli se představíte na hřišti Bohemians 1905, kteří ve třech jarních duelech bodovali naplno. Čeká vás těžká práce.
Každé utkání bude těžké a obzvlášť ta na hřištích rivalů. Proti Bohemce to nebudeme mít snadné, ale nesmíme se
toho bát. Jak se nám to stalo ve Vítkovicích. Nesmíme se schovávat za obranu, oni musejí cítit, že to s námi nebudou mít lehké, že pro ně taky můžeme být nebezpeční.
Dokážete se na Bohemce vypořádat s šestitisícovým kotlem?
Kromě Edy Lasoty nikdo z nás před takovou kulisou nehrál. Uvidíme, jak se s tím popereme.