Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Před více než třiceti lety jste v Třinci začal hrát fotbal a nyní se váš mateřský klub stal vaší první trenérskou štaci. Má to pro vás nějaký zvláštní význam?
Je to pro mě velká čest, že můžu trénovat profesionální druholigové fotbalové mužstvo. Nesmírně si toho vážím. Vnímám to jako odměnu za práci, kterou jsem tady odvedl. Snad představenstvo a dozorčí rada věděli, co dělají. Za tréninkový proces jsem byl zodpovědný už i na jaře, kdy mužstvo koučoval Karel Kula. Nové je to pro mě v tom, že ponesu hlavní zodpovědnost za výkony a výsledky, což je ještě o úroveň výš. Věřím, že když kluci budou trénovat stejně jako na jaře, i díky posílení kádru, budeme úspěšní a naše výsledky se dříve či později zlepší.

Zhruba před šesti lety jste se v Třinci objevil jako hráč, tři roky zpátky jste přišel z Prahy jako kondiční trenér. Napadlo by vás, že se za další tři roky ujmete druholigového áčka?
Poté, co jsem se vrátil do Třince, dostal jsem šanci dělat asistenta trenéra Pavlovi Hajnému. Šel jsem sem s tím, že jednou bych tady mohl trénovat. Nepočítal jsem s tím, že to nabere tak rychlý spád, věčným asistentem jsem samozřejmě být nechtěl. Rozhodlo to, že jsem složil přijímací zkoušky na studium profesionální licence, v opačném případě bych důvěru nedostal.

Proč jste si vybral za asistenty Lubomíra Vaška a Lubomíra Adlera?
Na jménech asistentů jsme se shodli, sedli jsme si lidsky, rozumíme si, máme podobný pohled na fotbal, určitě si vyhovíme. V realizačním týmu zůstal Venca Bruk, který je trenérem gólmanů. Nebylo to tak, že by vedení ke mně dosadilo někoho, koho bych si nepřál. Konzultovali jsme to, pana Vaška jsem navrhl sám. Nerozlišuji, kdo je první a kdo druhý asistent, oba jsou mi plně k dispozici.

Ze základní sestavy neodešel nikdo. Budete silnější než na jaře, co myslíte?
Všichni noví hráči mají na to, aby se stali posilami, předpoklady k tomu mají. Nekoupili jsme zajíce v pytli, sledovali jsme je dlouhodobě. Teoreticky bychom měli být silnější, ale to se stejně nakonec ukáže až na hřišti. Než si hráč zvykne na nové spoluhráče, nové prostředí, může to nějakou dobu trvat.

Třinec vloni skončil třináctý, předsezonní cíl nesplnil. Pomůžete mu proniknout do horní části druholigové tabulky?
O umístění jsme se s vedením klubu prozatím nebavili, ale určitě k tomu dojde. Mužstvo nějaký cíl mít musí. Já mám své neskromné představy, ale raději je nebudu prozrazovat. Líbilo by se mi, kdybychom hráli atraktivní fotbal, častěji zakončovali, dávali více branek a aby na naše zápasy chodilo více diváků. Chceme je dostat zpátky, zanďourem je do hlediště nenalákáme, nicméně dál hodláme vycházet ze zabezpečené obrany. Když se nám to bude dařit, budou body a s nimi i dobré umístění. Moc bych si přál, abychom už konečně neměli po podzimu záchranářské starosti. Pevně věřím, že je mít nebudeme.

(rom)