Ředitel Fotbalu Třinec Karel Kula, který v jarní části povede dvanácté mužstvo druholigového tabulky i jako trenér, nebyl na podzim spokojen s počínáním středních obránců Cigánka a Čelůstky. Oslovil proto ostravského Benjamina Vomáčku, který v Baníku v průběhu podzimu přišel o místo v základní sestavě. Oboustranná jednání nakonec byla úspěšná, Vomáčka třineckou nabídku přijal a naskočil s novým týmem do přípravy. Na Baník, kde se stal přebytečným, v žádném případě nezanevřel. „V Baníku jsem přišel o své místo v sestavě. Fotbal je nevyzpytatelný, jeden neví, co bude zítra. Takové věci se prostě stávají, s tím se nedá nic dělat. Nemůžu být zklamaný ani naštvaný, to by mi bylo k ničemu. V Ostravě jsem působil dva a půl roku, klub mi za tu dobu přirostl k srdci. Navíc nikde není psáno, že se už do Baníku nemůžu vrátit," řekl Vomáčka.
O protřelého zadáka se zajímaly i jiné kluby, některé byly dokonce z první ligy, on se však rozhodl zůstat na severní Moravě, respektive ve Slezsku. „Kromě Radka Gulajeva, s nímž jsem se potkal ve Slavii a Míši Velnera, který do Třince přestoupil z Baníku, jsem ostatní třinecké hráče moc neznal. Pevně věřím, že do mužstva bez problému zapadnu a na jaře mu pomůžu v boji o udržení. Faktem je, že jeden hráč na hřišti nic nezmůže, nicméně odpovědnosti se nezříkám. Zkušenosti s hrou o udržení jsem nabyl v Baníku a jako mladý i v Plzni, proto doufám, že budu přínosem," pokračoval Vomáčka.
Zkušený stoper, od kterého si Třinec hodně slibuje, prošel několika prvoligovými celky. V nejvyšší soutěži debutoval jako hráč Liberce, v pouhých 17 letech. Posléze kopal za Bohemians 1905, v Plzni, Slovanu Bratislava, Žilině a naposledy v Baníku. Nejdéle hrál za Žilinu, v úspěšném slovenském klubu působil pět sezon. „V Žlině jsem prožil nejlepší fotbalové roky. Stal jsem se s ní mistrem, hráli jsme evropské poháry. Moc rád na Žilinu vzpomínám a vždy se do ní budu rád vracet. I proto, že jsem se tam poznal se svou přítelkyní," prozradil Vomáčka.
V nejvyšší soutěži u nás i na Slovensku strávil celý svůj fotbalový život. Letos na jaře si po dlouhých osmnácti letech vyzkouší, co obnáší fotbal ve druhé lize. A přesněji řečeno, záchranářské práce. „Hrát o udržení je vždy hrozně těžké. Základem úspěchu je kolektiv, který táhne za jeden provaz na hřišti i v kabině. Neméně důležitá je rovněž bojovnost, skutečně je třeba bojovat, jak se říká, o každý metr hřiště," zdůraznil Vomáčka, který s třineckým týmem pobýval v minulém týdnu na kondičním soustředění v Luhačovicích.

ROMAN BASELIDES