sportovní detektiv

Když sjíždíte k tomuto obecnímu skvostu, nevěříte vlasním očím. Trávník je upraven do kruhových obrazců, což je zásluha místního správce a zároveň i trenéra mužů Juraje Wiedermanna. „To jsem Juraje naučil já,“ líčí s úsměvem místní obětavec Dalibor Strakoš starší a dodává: „Já to se synem ale dělal do tvaru terče.“ Není divu, že na takovém krásném pažitu vyrostlo tolik talentů. Rád se tím pochlubil i bývalý trenér místní přípravky Zdeněk Mudra. „Za tu dobu mi prošli rukama i hráči, co to dotáhli až do první ligy. Fotbalový areál ve Staříči nabízí pro fanoušky komfortní zázemí.Jmenovitě to jsou Lukáš Kubáň, bratři Šašinkovi nebo Josef Celba. Mezi talenty řadím třeba bratry Peškovy a také Josefa Volného, který je teď nejlepším střelcem okresního přeboru. Bohužel ale hraje na Hukvaldech,“ řekl Mudra.

I proto je možná velkým překvapením, když taková líheň talentů s takovým krásným zázemím hraje po loňském sestupu z I.B třídy jen okresní přebor. A to momentálně ještě na chvostu. Něco je v místním klubu asi v nepořádku, vždyť odchody hráčů do okolních týmů jsou až zarážející, jen namátkou Volný hraje za Hukvaldy, Király za Palkovice, Řezáč a Jiří Pešek za Fryčovice. A právě Jiří Pešek se přišel zrovna podívat na svého bratra Martina. Oba šikovní hráči to mohli s fotbalem dotáhnout asi dál, což by si určitě přál i jejich otec Karel, který jako trenér s týmem FKS v roce 2009 postoupil do I.B třídy. Jiří Pešek byl zase u postupu Frýdku-Místku do druhé ligy, ale poté se zbytečně z velkého fotbalu vytratil. „Jo, začínal jsem tady na škváře. Taťka a pan Mudra byli moji první trenéři, ve Frýdku mě zase trénoval pan Schedling,“ vzpomíná na svá mládežnická léta Pešek.

Sekretář klubu Petr Slanina si pak trochu postěžoval. „Co nás tady trápí nejvíce? Je to především nedostatek trenérů a vedoucích družstev, zvláště z řad místních občanů. A také to jsou finance. Sponzoři ubývají a dotace od státu a vyšších fotbalových orgánů jsou minimální. Přesto tady chceme udržet dosavadní úroveň fotbalu, je to však čím dál těžší a složitější,“ řekl Slanina.

POHLED DO HISTORIE
Počátky fotbalu ve Staříči se datují do padesátých let minulého století, kdy se tady hrálo v ryze amatérských podmínkách. Tehdy se ale hrálo na hřišti U Mlýna a mužstvo tvořili fotbalisté Staříče a Žabně. Novodobá historie se začala psát v roce 1976, kdy vznikl pod hlavičkou TJ Sokol Staříč fotbalový oddíl. K největším nadšencům a spoluzakladatelům patřili Josef Mudra s Jaroslavem Václavíkem. Hráčům ale chybělo fotbalové hřiště, a tak se hrávalo a trénovalo v Lískovci. V roce 1993 se ale vše změnilo. Staříč vybudoval škvárové hřiště pod Okruhlou. Hřiště postupně zásluhou tehdejšího vedení obce prošlo postupnou modernizací a od roku 2001 se začalo hrát konečně na hřišti s travnatým povrchem. Navíc se v areálu vybudovalo ještě druhé travnaté hřiště, které slouží jako tréninková plocha. Co ale tehdy fotbalistům opravdu chybělo, bylo slušivé zázemí. Hráči se převlékali v upravených unimo buňkách. Až v roce 2014 se slavnostně otevřely, opět zásluhou obce, krásné nové šatny i se zázemím.

CENA VSTUPNÉHO - 2
Vstupné v maličké budce u vstupu do areálu vybírá Monika Wiedermannová, která je nejen manželkou trenéra FKS, ale i hospodářem klubu. Cena vstupného je 25 Kč a slosovatelný bulletin, který zde už 20 let píše Milan Balcar, je za pouhou desetikorunu. Koupí bulletinu můžete vyhrát jednu ze čtyř připravených cen. Na utkání, které jsme navštívili, se prodalo 65 vstupenek a stovku přihlížejících diváků doplnily ženy a děti. Ti mají, jako všude jinde vstup zdarma.

OBČERSTVENÍ - 2 Fotbalový areál ve Staříči nabízí pro fanoušky komfortní zázemí.
S občerstvením si nemusí místní funkcionáři lámat hlavu. O to se jim totiž stará sympatická vedoucí Anna Kuželová, která při utkáních provozuje toto občerstvení. Místní štamgasti dostanou pivo Radegast 10 do skla, přespolní se musí spokojit s kelímkem, cena je 28 Kč. I zde je v kurzu Koniferka, malá za 13 a velká stojí 32 Kč. Šunková klobáska je pouze vařená, a to za 40 Kč. Párek v rohlíku je zde za polovic. Nealko, další alkoholické nápoje i sladkosti či slané pochutiny jsou k dostání v dostatečné míře.

ATMOSFÉRA UTKÁNÍ - 1
Už když hráči nastupovali na plac, bylo jasné, že o atmosféru se bude hlavně starat domácí hlasatel Drahuš König. Ten během utkání oslavoval střelce branek, či děkoval střídajícím hráčům. „Staříč do toho!“ bylo zde slyšet často, ovace po vstřelených brankách (padly čtyři), byly ohlušující a závěrečnou vítěznou děkovačku si fanoušci s hráči opravdu užili. Skalní fanda Bernard Gladiš, který na Staříč chodí od roku 1976, byl spokojen a domů odcházel s doslova vyřvaným hlasem. Skandování si vzal na starost hlavní pořadatel Petr Weismann, atmosféra ve Staříčí tak zaslouží podtrženou jedničku.

Martin Blahuta