„Jednou v noci někdo spustil na hasičárně sirénu. Když se domovník vyklonil z okna, viděl už jen ženu v noční košili, jak na kole odjíždí od hasičárny,“ vzpomíná Vladimír Špaček. Když za ní volal, kde hoří, žena mu jen odpověděla: „U nás. Jedu to říct synovi.“ A skutečně odjela pryč.

KOZLŮV HASIČSKÝ POČIN
HLASUJTE ZDE

„Domovník však zachoval duchapřítomnost a uvědomil si, že žena odjíždí opačným směrem, než přijela. Hasiči už byli nachystaní a čekali před budovou, když se žena asi po patnácti minutách vracela a konečně se dozvěděli, kde, že to skutečně hoří,“ pokračoval Špaček. „Jednalo se o jeden dům v Brušperku, když hasiči dorazili na místo, zjistili, že naštěstí jde jen o hořící uhlí ve sklepě,“ uzavírá příhodu se šťastným koncem starosta hasičů Špaček. (leh)