Sbor dobrovolných hasičů Lískovec letos oslavil už 112. výročí od svého založení. Když na konci 19. století vznikal, byla ještě protipožární prevence v plenkách, požárů vznikalo velmi mnoho a místní hasiči pro obec často znamenali v boji s živlem jedinou záchranu. Později se sbor začal mnohem více věnovat soutěžím a v současné době klade největší důraz na práci s mládeží. Sbor je zařazen v kategorii JPO 5 a devítičlenná výjezdová jednotka je k případu schopna vyjet do deseti minut od nahlášení. V technickém vybavení však místním hasičům chybí cisterna, takže u požárů mají možnost využívat jen přenosné čerpadlo.

„Už v roce 1895 se sešlo několik mladých mužů a po vzoru některých okolních vesnic se rozhodli založit hasičské družstvo. Ze skromných prostředků zakoupili Berlovku, která poprvé zasáhla o rok později při požáru u pana Kočvary. V následujícím roce 1897 dal podnět k založení sboru Jan Kuča. Měl to být český sbor, ale tehdejší vedení Karlovy huti včele s ředitelem Hohenegrem, který byl současně i starostou Lískovce, využilo svého vlivu a založilo sbor dobrovolných hasičů s německým velením. Vlastní iniciátor se pak stal jen přispívajícím členem,“ popsal okolnosti vzniku sboru starosta SDH Lískovec Vladimír Onderek. „Začínalo se z ničeho, ale obětavostí prvních členů a místních občanů se podařilo sehnat dost peněz na zakoupení nejnutnější výzbroje a výstroje,“ dodal. Teprve v roce 1902 pak sbor získal i vlastní skladiště.

Od svého založení až do začátku 70. let minulého století lískovečtí hasiči často zasahovali v Karlově huti, v 60. letech pomáhali také při povodni v Třineckých železárnách nebo při katastrofální povodni v Brušperku. „Kromě toho jsou hasiči v obci i významnou společenskou organizací, pořádají různé zábavy, plesy, zájezdy a další akce, kterých už bylo za dobu trvání sboru kolem dvou set,“ pověděl Vladimír Onderek.

„Bez široké členské základny bychom však všechny úkoly rozhodně nemohli zvládnout. V roce 1906 mel sbor 16 členů, o rok později už ale 70 členů a dále se rozrůstal. Největší rozkvět asi zaznamenal v 70. letech, kdy jej tvořilo 63 mužů, 23 žen a s přispívajícími měl celkem 120 členů,“ vypočítal starosta sboru. V 90. letech pak došlo k částečnému odlivu členské základny, která se dnes ustálila na 25 aktivních dospělých hasičů, 16 podporujících členů a 10 dětí. „Naší nejstarší podporující členkou je 93letá Bohuslava Pětrošová a nejmladší jsou děti kolem pěti let. Naší chloubou je mladý člen Honza Trubiroha, který je ve sboru odmala, v členské základně setrval a nyní se do činnosti sboru zapojuje už jako dospělý,“ pověděl starosta sboru.

„Sbor měl i své sedmičlenné soutěžní družstvo, které se až do roku 2003 aktivně účastnilo soutěží v požárním útoku. Jeho největším úspěchem bylo 1. místo v pohárové soutěži v Raškovicích v roce 1998 a o rok později 2. místo tamtéž,“ pověděl velitel sboru Vlastimil Chamrád. „Pak ale družstvo zestárlo, někteří muži se oženili, mladí odešli a další družstvo už se nám nepodařilo dát dohromady,“ dodal. Sbor se proto v současné době o to více soustřeďuje na práci s dětmi a mládeží. „Od roku 2001 se činnost mladých hasičů především díky vedení Šárky Čerňákové a dalších instruktorů opět obnovila. „Děti se pravidelně účastní celostátní hry Plamen, kdy vloni dosáhli v celoročním hodnocení 4. místa v okresním kole,“ pochválila mladé hasiče Šárka Čerňáková. „Byli jsme s dětmi i na letním táboře, každoročně se účastníme Bambiriády a pomáháme při organizaci Prázdnin ve městě,“ popsala některé z hasičských aktivit pro děti. „Zavedli jsme také brannou všestrannou soutěž Co dokážeš, co zvládneš i sám, do které se zapojují nejen Mladí hasiči z celého frýdeckého okrsku, ale i další děti předškolního a školního věku,“ doplnila Šárka Čerňáková.