Po neúspěšném jednání v Třinci, se kterým se nedohodl na pokračování, jej oslovila nabídka havířovského manažera Pavla Zdráhala. „Vzal jsem si nějaký čas na rozmyšlenou s tím, že se rozhodnu. Měl jsem ještě další nabídky, ale tato mě zaujala natolik, že jsem uvažoval už prakticky jen o Havířovu,“ přiznal Adamský.

Otevírá se tak před ním nová, prvoligová kapitola. „Věřím, že do ní vykročím správnou nohou a přispěju k lepším výsledkům, byť poslední sezonu měl Havířov perfektní,“ připomněl Adamský páté místo AZetu v nedokončené sezoně.

Jak jste se rozloučil v Třinci?

Rozešli jsme se v pohodě, bylo to pro mě příjemné ukončení deseti let v Třinci. Doufám, že všichni - já i vedení klubu, na to budeme vzpomínat v dobrém. Nějakou stopu jsem tam zanechal a život jde dál. Třeba tam jednou skončím jako nějaký funkcionář nebo trenér (úsměv).

Vzpomínky vám zůstanou jistě krásné…

Určitě, bylo to pro mě krásných deset let. Začal i skončil jsem titulem, takže nemůžu říct půl křivého slova. Třinec je ideální hokejová adresa, to říkám všem. Každému přeju, aby do podobné organizace někdy nakouknul a zjistil, že se i v českých podmínkách dá dělat hokej na úrovni NHL. Kdo tam přijde, je spokojený, jak vše funguje. Chci klubu i touto formou poděkovat a popřát mu do dalších sezon vše nejlepší. Pro mě to tam byla krásná hokejová kariéra. Ale být tam už jen za zásluhy a brát místo mladším jsem nechtěl, proto jsem se rozhodl pro Havířov.

Měl jste i extraligové ambice? Stály o vás přece Pardubice. Proč to nevyšlo?

Čekalo se tam na jednání města, jak to dopadne, nevypadalo to moc růžově, měli nějaké problémy. Nakonec podepsali Roberta Kousala na tři roky, čímž se pro mě de facto vytratilo místo. A taky už se mi nechtělo jezdit takovou štreku a být tam v uvozovkách v pozici, v jaké jsem měl být v Třinci.

Ve svých osmatřiceti letech stále patříte mezi nejrychlejší bruslaře extraligy, čili na nejvyšší soutěž si stále můžete věřit, je to tak?

Doufám, že mi ta rychlost ještě vydrží. Ano, extraligu jsem ještě „neodpískal“ a jsem tak dohodnutý i tady, že pokud by o mě ještě nějaký zájem z extraligy byl, tak bychom se domluvili na uvolnění. Stále bych chtěl ukázat, že na extraligu mám. Myslím, že to může být můj poslední rok, možná dva, záleží na zdraví.

Oceláři vás chtěli i pro partnerský Frýdek-Místek, proč tedy Havířov, který hraje stejnou soutěž?

Šlo mi spíš o to, že tady jsem braný - ve velkých uvozovkách - jako Jarda Jágr (usmívá se). Tady jsem posila, na které by to mělo stát. Měl bych nést odpovědnost za výsledky, to mě nabíjelo. Stáli o mě hodně a já bych jim to chtěl splatit výsledky. Je to pro mě velká výzva, která mě žene dopředu. Chci dokázat, že nekupovali zajíce v pytli.

V nejvyšší soutěži má Adamský (v červeném) odehráno 932 zápasů. Kolik přidá v první lize?Zdroj: Petr Rubal

Vzpomenete si, že jste si za Havířov v minulosti hrával?

Ale ano, pamatuju si to. Byl jsem tady v juniorce na zkoušku, hrál jsem tady rok a trenér Karel Suchánek si mě vytáhnul na jeden zápas v sedmnácti letech do první ligy (sezona 1998/99). Sice to byla jen dvě nebo tři střídání, ale kvalita byla tehdy tak velká, že jsem byl i za tohle strašně rád. Pro sedmnáctiletého kluka byla první liga velký úspěch. O extralize jsem tehdy ani neuvažoval. Byl jsem spokojený, pak jsem odešel do juniorky Vsetína. Takže svůj první zápas za chlapy jsem hrál za Havířov. Možná si za stejný klub zahraju i svůj poslední zápas, kdoví. 

Kolik se toho v Havířově za těch jedenadvacet let změnilo?

Šatny určitě. Když jsem tady byl na zápase se synem, tak jsem se byl do své bývalé juniorské šatny podívat a byla úplně jiná. Jinak moc nevím, protože v áčku jsem tehdy nebyl a zázemí jsem neměl tak nastudované.

V Havířově svého času hrával i Jiří Polanský. Nelanaříte ho, aby si šel na konec kariéry zahrát s vámi?

Ve hře to bylo. Jirka zvažuje, co dál. Jestli ukončí hokejovou kariéru nebo bude podnikat. S Pavlem (manažerem Havířova Zdráhalem) jsme se bavili, že by to bylo pěkné, kdybychom spolu zakončili kariéru. Ale to je na Jirkovi. Uvidíme, jak se rozhodne. Já bych ještě ze dne na den končit nechtěl. Pokud se zdravotně cítím dobře, chci hrát.

Bavili jste se už v klubu o ambicích?

Myslím, že poslední páté místo je pro klub dobrá vizitka, samozřejmě cílem by mělo být play off a tam skončit co nejlépe. Třeba se poštěstí zahrát si i baráž, jestli bude. Kdyby to eventuálně vyšlo, tak bych pak mohl skončit i s hokejem.

Jste připravený absolvovat s týmem dlouhé vzdálenosti při výjezdech?

Já jsem na štreky zvyklý, jezdili jsme do Varů, Litvínova, v tom problém nevidím. I ten Sokolov je jen o pár kilometrů dál. Navíc pokud je mi známo, soutěž se odehraje dvoukolově, jednou doma, jednou u nich, a pak se rozdělí, takže mi cestování spíš ubude.

Nebude se vám stýskat po podmínkách, které jste měl v Třinci?

Tady se bavíme o profesionálním prvoligovém klubu, kde ty podmínky jsou taky. Nechci říct přímo srovnatelné, ale maserské linky a podobné věci jsou všude. A já stejně nebyl nikdy rozmazlený, třeba výstroj mi stačila pět let (smích). Nikdy jsem neměl speciální požadavky. I do Havířova přicházím hrát hokej a ne, abych se tady procházet po koberci.

Bude teď první liga atraktivnější, když do ní přichází extraligové osobnosti typu vás, Trávníčka či Výtiska?

Hlavně se zvedne kredit první ligy jako takové, po očku jsem ji sledoval a doufám, že i my budeme pro diváky lákadlo. První liga je taková ulítanější a trochu tady ty zkušenosti chybějí. Příchodem nás, matadorů, se to snad zvedne.

Když jste zmínil „ulítanost“, ta by vám neměla dělat problém, nebo ano?

Doufám, že ne. Jen doufám, že si na mě někdo nebude chtít zbytečně něco dokazovat a nepřijde nějaký unfair zákrok.

Čili počítáte i s tím, že se na vás budou chtít mladíci v první lize vytáhnout a „sestřelit“ vás?

Samozřejmě. Musím ale zaklepat, že ta předvídavost tam z mé strany je, takže budu věřit, že co se mi nestalo za 900 zápasů v extralize, že mě nikdo nenašel, že se mi nestane ani v první lize.

V extralize zanechal Adamský (v bílém) výraznou stopu.Zdroj: Petr Rubal

Zůstala v Havířově Hrouzkova vesta? 

Když to odlehčíme, jste fanouškem seriálu Lajna, který se odehrává z valné části v Havířově?

Jistě, kdo z hokejového prostředí by to neznal (smích). Jen doufám, že v Havířově v kabině nezůstala ta „vikingova vesta“. Ale jo, nesmírně jsem se u toho nasmál. Výborný seriál.

Říkal jste, že jste po očku první ligu sledoval. Co by podle vás mohlo kromě příchodu extraligových hráčů do mančaftů první ligy ještě přispět k úrovni a atraktivitě soutěže?

Já to hlavně směřuji k tomu pohledu, že když tam přijdeme my zkušenější borci, co už máme něco odehráno, tak tím zároveň vyburcujeme mladíky k větší dřině. Že si prostě řeknou, tak já mám dvacet a prohání mě frajeři, co mají čtyřicet. Že mladí půjdou ještě víc do sebe a dají do toho víc. To český hokej obecně potřebuje. Když přidají v první lize všichni, pomůže to všem.

V Havířově přicházíte do jednoho z nejmladších týmů v celé soutěži. Nepřipadáte si, že jste se ocitl v juniorském týmu?

Jsem zde pro to, aby výsledky byly leště lepší než loni. Když kluci uvidí staršího kluka, že jim stačí nebo je předčí, tak si řeknou, že aby dosáhli na extraligu, budou muset přidat, a to je nakopne, pomůže jim to. V sedmnácti jsme všichni měli svou hlavu, ale já klukům předám, co budu moct.

Dřevař, nikoliv dřevák

Stále máte jako svůj koníček dřevařství a chození po lese?

Ano, jsem duší lesák, takže koníčky jako myslivost a dřevorubectví mám. Celkem jsem se v tom řezání dřeva shlédl. 

Vy jste kdysi odlehčeně říkal, že to děláte zadarmo, protože peněž prý máte dost. Budete to dělat zadarmo i v Havířově?

Tady s Pavlem Zdráhalem jsme se domluvili, že s sebou beru do Havířova půl milionu a budu to tady dělat zadarmo (smích). Ale ne, pro kamarády to řežu samozřejmě zadarmo, ale když je to státní zakázka nebo firemní, tak to je pochopitelně jiná.

Dovedete si sám sebe v této roli představit po konci kariéry?

Je to možné, proč ne? Před poslední sezonou jsme se také bavili o tom, co mě čeká a jestli je to moje poslední sezona. Řekl jsem, že nevím, a říkám to i teď. Fakt ještě nevím, co bude a jak dlouho ještě budu hrát, jestli rok, dva, tři? Až to přijde, tak si sednu, shrnu si svou hokejovou půlku života a uvidím, kam mě nohy ponesou dál. Třeba vystřídám tady Pavla v Havířově jako manažera (smích). Ale jak říkáte, v lesnictví bych si sám sebe dokázal představit.

Když jste odmítl Pardubice a do Zlína to nepřipadá v úvahu, znamená to, že počet případných extraligových angažmá je pro vás omezený?

To ne, ale co si budeme povídat, líbila by se mi nabídka z Moravskoslezského nebo Olomouckého kraje, abych to neměl daleko, to je jasné. Zlín jsme vyloučili asi už někdy před patnácti lety (vzájemná averze), ale jde hlavně o to, aby to mělo hlavu a patu. Na rovinu říkám, že raději budu hrát první lajnu v první lize než sedět ve čtvrté v extralize za zásluhy. To by mě nenaplňovalo. Nechci, aby to vyznělo egoisticky, ale mám hokej rád a myslím si, že pořád mám na to, abych těch osmnáct dvacet minut v extralize zvládl.

Tisícovka extraligových startů vás neláká?

Nebudu si nic nalhávat, těch tisícovkařů v republice moc není a bylo by to krásné, ale pokud to nevyjde, nevadí, klidně dám další tisícovku v první lize, když to bude nutné (smích). Když se to číslo nezvětší, nevadí, chci hrát hokej stále na vysoké úrovni. 

Havířovskou kabinu znáte, už jste byl představen mužstvu?

Ještě ne, byli jsme domluveni, že to vypluje na povrch až dnes po tiskovce. Je tak paradoxní, že poprvé se s klukama uvidím až na charitativní akci Fotbal pro Natálku v Orlové, kde je ale poznám jako soupeře, což bude srandovní. Ale tam se uvidíme poprvé. Z kabiny znám spíš starší kluky. Vím, že Filip Seman je brácha od Danka Semana, znám Marunu, Bořutu… Mladé teprve poznám. 

Co když přijde David Pastrňák na rozehrání v létě?

Uvidíme, jestli by mi vyhovoval (smích). On je ale taková ikona, že to asi neklapne. Vím, že když s námi trénoval ještě před odchodem do Ameriky, tak říkal, že už tady nemůže přijet trénovat, protože by asi vyprodal zimák i na trénink a neměl by klid. Ani se mu nedivím.

Co vaše letní příprava? Kdy začínáte s mužstvem?

On tam bude ještě nějaký teambuilding na stmelení party, nějaké adventure dobrodružství v půlce června, co mi bylo řečeno. Tak jsem zvědav. Ale poprvé v rámci klubu se uvidíme asi na testech a pak v přípravě na ledě. Já zatím jedu individuál, připravuji se na to, abych sám sebe a okolí nezklamal. 

Kondičního trenéra Horyla znáte, ale trenéra Režnara asi ne. Jak se těšíte na spolupráci? Trenér Režnar si do svého řemesla nenechá mluvit…

Tak furt je to můj nadřízený a já jsem do Havířova nepřišel pro to, abych tady učil lidi hrát hokej nebo říkal trenérovi, co by se mělo hrát, nebo jak to chci. Budu normálně plnit jeho pokyny a to, co po mně bude vyžadovat.