Třinec v neděli porazil 7:3 Mladou Boleslav. Růžička dal gól, přidal dvě asistence, v barvách Ocelářů posbíral celkem už 568 kanadských bodů (260+308) a z pozice nejproduktivnějšího hráče klubu sesadil dosavadního lídra Richarda Krále.

„Já jsem hlavně docela pověrčivý a nechtěl jsem dopředu slavit. Boleslav si ten první gól dala sama, tak jsem sám nevěděl, jak to bude. Neslavil jsem a nechtěl jít ani k rozhovoru. Až do chvíle, než od vedení soutěže přišlo potvrzení,” řekl Růžička po zápase. „Asi si dám dneska panáka,” usmál se a dodal: „Teď to oslavit asi budu muset, s manželkou si večer sedneme a dáme si skleničku. Ráno ale bude nový den, zase přijdu na stadion a zase půjdu do posilovny.”

Když Růžička do Třince přicházel, tak nikdo nečekal, jak produktivní jednou může být. V roce 2009 totiž dorazil coby bránící křídlo. „V tu dobu jsem ve Znojmě tolik bodů neměl, asi ode mě v Třinci čekali, že tady budu spíš bránit. A vyklubalo se z toho něco, co nikdo nečekal. Asi ani já,” prozradil.

Růžička získal s Třincem už tři extraligové tituly a v každé sezoně patří k nejlepším hráčům Ocelářů. „V Třinci jsem i s přestávkami deset let, musel jsem za tu dobu dostat důvěru vedení, spoluhráčů i fanoušků. Člověkovi se může povést jedna sezona a v další výkony nemusí zopakovat. Tohle je důkaz, že mě se to povedlo,” těší jej.

Rodák z Berouna si za Chabarovsk a Čeljabinsk zahrál i v KHL, startoval taky na olympiádě v roce 2018. Nikde se mu ale nevedlo tak, jako v Třinci. „To, že teď překonal Krále v bodech, je další milník z mnoha, další ocenění jeho úžasné práce. Taky ale věřím, že má spoustu bodů ještě před sebou. A věřím, že je bude přidávat v tomhle týmu. V Třinci," řekl na jeho adresu kouč Třince Václav Varaďa. „V posledních letech se Růžička stává komplexnějším hráčem, dospívá. Je to jeden z lídrů týmu. Někdy mu to tam padá víc, jindy míň, tak to ve sportu zkrátka je. Ale Martin je profík, poctivě se připravuje, zdravě se stravuje. Není to flink, jeho hra, výsledky i body podle toho vypadají," dodal trenér Ocelářů.

Šestatřicetiletý kanonýr je stále na vrcholu sil, ovšem odpověď na otázku, jak dlouho bude ještě rozdávat hokejovou radost, z něj nedostanete. „Upřímně nevím, sám bych vám rád řekl, jak to bude, ale je mi šestatřicet. Já už teď jedu ze sezony na sezonu. Uvidíme, co mé tělo vydrží. Do nekonečna hrát hokej nechci,” uzavřel.