„Kluci hráli neskutečně. Všechno blokovali, hráli obětavě, vepředu aktivně. S takovou jsme snad ani nemohli prohrát,“ usmíval se po sedmém utkání a postupu Třince do finále. 

Jak těžký byl sedmý zápas série?

Ohromně. Hlavně psychicky. Nechali jsme tam všechno, protože pro jeden tým to byl stoprocentně poslední zápas. A my nechtěli končit.

Vstup do utkání jste měli skvělý, hýřili jste aktivitou…

Vlítli jsme na ně. V té první třetině, jak jsme do nich šli a ze všeho stříleli, měli dorážky, to bylo skvělé. Kdybychom v podobném duchu odehráli i ty první dva domácí zápasy, možná bychom nějaké síly ušetřili. Ale nakonec jsem rád i za těch sedm zápasů. Série byla úžasná.

Co jste říkal výkonu Vladimíra Draveckého?

To je něco neuvěřitelného, to je prostě unikát. V tuto chvíli je to pro mě nejužitečnější hráč sezony, nemůže být zvolen nikdo jiný. Hrát na dvou postech, to je panečku něco. Jsem rád, že mu trenéři nedali zkusit i moji výstroj, protože s tím, jak mu to jde v obraně, bych byl bez práce možná i já (smích).

Máte na mysli ten jeho brankářský zákrok ve třetí třetině?

Myslel jsem si upřímně, že to byl gól. Bavil jsem se s Němou (Vojtěchem Němcem) a ten říkal, že to šlo asi do tyčky. Já jen viděl, že tam přese mě někdo skáče a myslel jsem si, že si to hodil sám do brány. Když jsem pak vykoukl, puk byl vedle tyčky. Říkal jsem si, tak asi dobrý, zažehnali jsme to. Pak přišla ještě jedna střela a tam se prokázalo, jak skvěle týmově jsme hráli. Kluci blokovali všechny střely, měli tam určitě víc zákroků než já, to bylo něco úžasného. I při této situaci. Musím klukům poděkovat. S takovou jsme snad ani nemohli prohrát.

Šimon Hrubec byl v celé sérii oporou svého týmu.Zdroj: Petr Rubal

Jak na vás Plzeň působila?

Klobouk dolů před nimi. Měli tam tři individuality - Kovář a Gulaš, to jsou hráči par excellence. A musím smeknout i před Frodlem. Za mě to bude nováček sezony. Co předváděl celou sezonu a jak nás trápil v play off! Kolikrát jsme tam měli situace do prázdné brány a on to chytil. Fakt klobouk dolů před všemi.

Takových obratů ze stavu 0:2 na zápasy extraliga moc nepamatuje. Jak moc cenné  to je pro vás?

Nebudu lhát, že jsem po těch dvou úvodních zápasech nepociťoval obavy. Byl to docela průser. Měli jsme loď plnou vody a věděli jsme, že třetí zápas musíme odehrát jako ten sedmý. Kdybychom prohrávali už 0:3, tak je asi po sérii, buďme realisté. Ke třetímu zápasu jsme přistoupili fakt skvěle, vyhráli jsme ho. Pomohlo to i k tomu, že soupeř začal mít také strach o výsledek, o to vedení. To bylo zlomové, stejně jako pátý zápas u nás, který jsme urvali až na konci. Celou dobu jsme prohrávali, oni to kontrolovali a my dvěma šťastnými góly zápas otočili. Až jsem si říkal, že sport je kolikrát zvláštní. A co vůbec přináší za situace, na které budete ještě dlouho po kariéře vzpomínat.

Teď vás čeká Liberec. Bude ve finále favoritem?

Určitě ano. Ať chceme nebo ne, oni favorité jsou. Začínáme u nich, možná by to mohla být malá výhoda pro nás, když jsme se sami přesvědčili, jak ošemetné to je začínat doma. Ale zase ani to nemusí nic znamenat, když se právě nám povedl ten husarský kousek otočit z 0:2. Asi to hodně vypovídá o charakteru týmu. Máme skvělou partu. Nikdo se v kabině s nikým nehádá, nikdo po nikom neřve, když se udělá chyba. Nikdo se nad nikoho nepovyšuje. Je tam ta chemie. Akorát ji musíme převést i do finále. Jsem rád, že se nám to povedlo ve dvou sezonách po sobě, je to známka určité kvality. Těšíme se.