Dvaadvacetiletý hokejista David Ostřížek se v rámci letní přípravy rád věnuje in-line hokeji. Prvoligovému Novému Jičínu, v jehož dresu odchovanec frýdecko-místeckého hokeje působí, chybí sehrát poslední dva duely základní části a poté přijde na řadu závěrečná finálová část v boji o extraligu. „S in-linem jsem začal asi v šesté třídě. Je to dobrý doplňkový sport v rámci letní přípravy," říká účastník hokejového MS do 20 let v Kanadě na přelomu let 2009 a 2010.

Jak došlo k vašemu angažmá v IHC Nový Jičín?

V dorostu a juniorce jsem hrál v Třinci s Filipem Chvostkem (hráč IHC Nový Jičín), který v klubu hraje a se kterým se znám už asi od sedmé třídy. Později jsem, přes taťku, poznal i Zbyňka Kubičíka (prezidenta IHC Nový Jičín), protože spolu hráli hranickou ligu. Ve Frýdku-Místku jsme in-line už nějakou dobu hráli. Já jsem začal asi od dvanácti let. Je to fajn doplňkový sport k letní přípravě, takže jsme se domluvili, jestli bych nechtěl hrát za Nový Jičín, a neváhal jsem.

Kdy jste tedy poprvé přičichnul k in-line hokeji?

Začal jsem s ním, když jsem byl v šesté třídě. Hrál jsem s chlapama, kteří ho už nějakou dobu hráli. Byli to bývalí úspěšní hokejbalisté a hokejisté, a doteď spolu proti sobě ve Frýdku hrajeme. Nejdříve jsme jezdili hrávat do Kopřivnice, ale od doby, kdy se udělala betonová plocha pro in-line i ve Frýdku, tak už hrajeme pár let právě tam.

Kde vidíte hlavní rozdíly mezi hokejem a in-linem?

In-line hokej je spíše bezkontaktní, protože tam musí být minimální kontakt. Na hokejových bruslích na ledě je člověk přece jenom obratnější. Myslím si, že třeba obránci mají na in-linech obrovskou nevýhodu, protože když na ně chce někdo udělat kličku, tak se mu nemůžou postavit do cesty a sestřelit ho jako v hokeji. Pro obránce je to podle mě hrozně těžké, zastavit nějakého útočníka, který je v jízdě. Taky jsou zde jiná pravidla, co se týče ofsajdů. Je tam jedna čára, takže těch změn je dost. Co se týče hry, tak mě v in-linu nejvíce štve, že se můžou hrát i oslabení 2 na 4, což je docela šílenost. Jinak se tým musí pořád zajišťovat, aby nevznikaly protiútoky a přečíslení.

Jak vidíte novojičínské šance postupu do extraligy?

Uvidíme, jak dopadnou naše poslední dva zápasy. Chceme je vyhrát, jak s Boskovicemi, tak s přerovským béčkem. Pokud vyhrajeme, půjdeme rovnou do semifinále, což by bylo super. Chceme jít na postup a myslím si, že na to rozhodně máme. Tým je slušný, takže šance určitě jsou. Všechny spoluhráče, kromě Zbyňka a bratrů Chvostků, znám většinou sice jen z in-linu, ale všichni jsme kamarádi a máme v mužstvu bezproblémovou partu.

Máte nějaké zvláštní vzpomínky na novojičínský zimní stadion, kde hrajete domácí zápasy?

Akorát vím, že tam byla vždycky hrozná zima (úsměv). V in-linu jsem tam hrál minulý rok první zápas proti Boskovicím a prohráli jsme, tuším, 1:9, což nebylo moc příjemné. Jinak z dřívějška, z mladých let, toho bylo hodně, ale nic zvláštního bych asi nevypíchl.

Jak vzpomínáte na své hokejové začátky ve Frýdku-Místku?

Ve Frýdku to bylo super, vzpomínám na to jenom v dobrém. Doteď ve Frýdku bydlím. Prvním trenérem byl pan Šebesta, potom pan Kubík, se kterým jsme byli na mistrovství ČR třetích tříd, a potom už nás měl pod taktovkou pan Nečas (nyní trenér druholigového áčka). Na toho vzpomínám s panem Palátem velice rád. Kdyby si to četli, takže je zdravím (úsměv).

Jak momentálně vypadá letní příprava v kádru třineckých Ocelářů?

Starají se o nás kvalitní kondiční trenéři, bratři Seidlerové. Pan Kalous nám tréninky jakoby mapuje, sem tam se do toho vloží nebo se domluví a udělá svůj trénink, jako trenér je vynikající. Umí poradit, umí seřvat. Jinak dvakrát týdně, v pondělí a ve středu, jezdíme na led do Poruby. Momentálně trénujeme vždy dopoledne a odpoledne máme volno, kromě ledu v Porubě. V ranním tréninku si nahrazujeme i druhou fázi, takže máme jakoby dva tréninky spojené v jednom. Je to velká dřina, ale bez toho to nejde.

Máte nějaké novinky oproti minulým sezonám?

Kondiční trenéři do toho zapojují veškeré novinky, na které přijdou. Snaží se nám přípravu zpestřovat, takže není fádní, neděláme pořád to stejné. Tak to možná bylo minulý rok a hodně lidí bylo nespokojených. Teď máme vynikající letní přípravu, co se týče organizace i dřiny, která je potřebná.