Přitom po utkání přiznal, že je sledoval. „Měl jsme je nakoukané, ale většinou kluci udělali stejně něco jiného a ještě to provedení měli skoro dokonalé. Je to vabank. A mně dneska nevyšly,“ pokrčil jen rameny zkušený gólman.

Všechny góly Vítkovic šly k pravé tyči, že?

Všechny střely šly do brány, a to se počítá. A je jedno kam. (usmívá se) Lépe řečeno tři z pěti.

Jak těžké je pro brankáře, když je stav 1:1 a může rozhodnout detail?

Bylo to lehce vypjaté, byly tam nervy, kdo udělá chybu, ale jinak to bylo z naší strany velmi dobře odehrané utkání. Škoda, že nám tam nenapadaly nějaké góly. Jinak my jsme s Kácou (Ondřejem Kacetlem) tady vytrénovaní z loňska, kdy se skoro každý zápas hrál o gól. Proto každou střelu chytáme naplno.

Čím to, že jste dovolili Vítkovicím ve druhé třetině zvýšit aktivitu a vše nakonec vyvrcholilo vyrovnáním?

Mně se ani nezdá, že bychom jim něco více dovolili. Zavřeli nás tam na chvíli, jednou asi na minutu, jednou na čtyřicet vteřin. Když se sejdou dvě taková vyrovnaná mužstva, stane se to. Nemyslím si, že bychom jim to ulehčili, ale museli zapnout.

Co jste říkal na výkon vítkovického Aleše Stezky?

Že asi bude potřebovat novou vestu, protože jsme mu to všechno narvali do břicha. Ale nechci podceňovat jeho výkon, chytal výborně. Puky z něho nepadaly, jen musíme trefovat úplně jiné místa brány. Břichem to projde těžko.

Věřili jste v odvetu za zářijovou porážku, máte jen bod. Je to velké zklamání?

Teď to je prohraný zápas a ty body nám chybí.

Ve vaší hře není tolik oken jako na začátku sezony. Vnímáte, že mančaft hraje kompaktněji?

Jo, souhlasím. Sedá si to, ale musíme na tom dál pracovat. Jsou tady nějaké nové kusy, nový trenér, musíme se s tím sžít a bojovat. Musíme si vyhovět, pomoci si. Prostě si to časem sedne ještě více.