„Podle mě to byl top hokej, jaký nám vyhovuje. Hrálo se nahoru dolů, naštěstí nám tam toho napadalo víc než jim,“ oddechl si po zápase.

Během něj nepociťoval větší nervozitu, i když se hrálo o čelo tabulky. „Neřekl bych, že by to bylo nějak nervózní, byl to otevřený hokej. Šimon (Hrubec) chytal opět výborně, dali jsme tři góly a přehráli je. K ničemu jsme je nepustili, ani při přesilovkách, které dostali,“ pochvaloval si dobrý výkon Ocelářů.

Naladili se na derby

Třinečtí zvládli šestý vítězný zápas v řadě, jejich bodová série trvá už devět utkání. A to je zásadní rozdíl oproti úvodu sezony, kde se hodně ztrácelo. „Pravda, ale na tom začátku jsme měli zraněné klíčové hráče a bez nich to pro nás bylo těžké. Nechytli jsme to,“ připustil. „Samozřejmě jsme hráli i dost zápasů venku, zatímco teď máme zase domácí šňůru a to nám také pomáhá. Snažíme se zlepšovat každým tréninkem, každým zápasem a je to vidět na našem postavení v tabulce i při hře na ledě,“ je Krajíček rád za nárůst formy.

Dlouhou domácí sérii mohou nyní Oceláři zakončit v pátek v prestižním derby s Vítkovicemi. Hrát se bude o první místo. „Bude to zase vyhrocené, jako vždy. Ale musíme to brát jako každý další zápas, nic víc v tom nehledat. Proti Hradci jsme také hráli o špici. Tabulka je teď namačkaná, nevybavuji si, kdy naposledy takhle byla. Ale aspoň je to zajímavé pro diváky, pro média, vlastně i pro nás, pro hráče,“ přemýšlel zkušený mazák v třineckých řadách.

Na páteční velký zápas o první místo se ale těší. „Jasně, je to derby, Vítkovičtí jsou naši největší rivalové, ale myslím, že to vše kolem odpadne na začátku zápasu a rozdáme si to normálně na ledě. A jestli budou i bitky? Tak to teprve uvidíme,“ směje se.

Produktivní obránci

V úterním duelu mezi Třincem a Hradcem šlo také o souboj nejproduktivnějších hráčů obou týmů. Kupodivu to ale nebyli útočníci, nýbrž obránci, což nebývá standardní. Šlo o souboj právě Krajíčka (5+10) a také hradeckého Petra Zámorského (5+15).

Všiml si toho Krajíček? „Čtu noviny, takže o tom samozřejmě vím. Ale pro mě nejsou osobní statistiky tak důležité. Jsem za každý bod rád, hlavně když to pomůže týmu. Třeba teď jsem dva zápasy žádný bod neměl, ale vyhráli jsme, a to je pro mě důležitější. Není to závod,“ ujišťuje Krajíček.

Pro soupeře měl slova uznání. „Zámora je výborný obránce, lepí mu to a hraje dobře. Já se spíš soustředím na to, abychom vyhrávali. A že máme ty body, je i dílem přesilovek, protože když z ní dáme nějaký gól, většinou se k nějakému tomu bodu namotáme,“ míní Krajíček.

Holaň může být v klidu

Sám ale musel uznat, že se nestává často, aby produktivitu svých týmů vedli po dvaceti kolech obránci. „Není to standardní, ale ono se to většinou otočí. Málokdy se stalo, aby beci uhráli třeba padesát bodů za sezonu. Krize přijde na každého,“ usmívá se třinecký kapitán.

Nedávný kouč Pardubic Miloš Holaň tedy může být se svým rekordem (35+33) z dresu Vítkovic klidný? „Z mé strany stoprocentně,“ směje se Krajíček. „Ale nevím, jak to bere Zámora.“

Hradecký bek se přitom vrátil do reprezentace a ukazuje, že tam patří. Neoslovil třeba trenér Říha i Krajíčka? „To ne, vždyť já se snažím přes tu repre pauzu vždy dostat hlavně zdravotně dohromady, abych mohl fungovat v klubu. Sám cítím, že bych už mezinárodní úroveň neubruslil,“ přiznává skromně Krajíček.

V klubu nedávno podepsal smlouvu na další tři roky. Takže si věří, že ještě nějaký rok hrát bude. „Snad se do té doby nerozpadnu,“ usmívá se pětatřicetiletý bek. „V Třinci jsem už jako doma, rodina je tady spokojená, daří se nám. Není důvod, abych nehrál. Jakmile sám ucítím, že už mi zdraví nefunguje tak, aby to mělo extraligové parametry, tedy že bych už nemohl hrát vůbec, tak skončím. Klidně to může být i dřív než za ty tři roky,“ přiznal.