Po jak dlouhé době jste na ledě?

Já jsem si byl zabruslit už párkrát předtím, měli jsme dobrovolný trénink, takže dneska to nebylo poprvé. Ale s celým týmem to poprvé je.

Jak se cítíte? Bruslit jste nezapomněli?

To už se v našem věku nezapomíná (smích). Ruce zatím moc neposlouchají, ale jde to. Do sezony je ještě dost času, to se vypiluje.

Jak vidíte změny v kádru? Odešla vám zkušenost v podobě Adamského, Polanského či Krajíčka…

Takový je už koloběh hokejového života. Přicházejí mladí a někdo prostě musí odejít. Kluci budou v kabině určitě hodně chybět, protože to jsou lídři, super kluci i hráči.

Tím, že jste nemohli na jaře obhajovat titul, jste stále poslední extraligoví mistři. Berete to tak, že letos obhajujete titul?

Určitě! Nikdo to loni nevyhrál, takže pro nás je to obhajoba a půjdeme si za ní. Klademe si zase ty nejvyšší cíle.

Už přebolelo to předčasné ukončení sezony?

Už ano. Ještě víc než měsíc po předčasném konci mě to štvalo, protože se dřeme celou sezonu a ve chvíli, kdy jsme se chystali na play off, přišel konec. To bylo divné, na prd. Ale začíná nám nová sezona a musíme se znovu nastavit tak, abychom byli připravení. Doufám, že se to rozjede, i když teď asi nikdo neví. 

Jaké bylo soustředění v Tatrách?

Náročné. Ale zvládli jsme to všichni bez zranění. Potěšilo mě, jak všichni makali na krev, každý se opravdu snažil. Myslím si, že jsme to zvládli na jedničku. 

Včetně tahání klády do kopce?

Jo, tatranská kláda (smích). Byla to nová zkušenost, dřina, ale dalo se to zvládnout. Podle mě to bylo takové zpestření.

To jste vzali nějakým místním dřevorubcům?

Asi jo. Byly tam klády u cesty, tak toho trenér využil, půjčil si je a vyhnal nás na kopeček (úsměv).