„Americe máme, co vracet,“ hlásí před klíčovým zápasem olympiády jednatřicetiletý útočník švýcarského Fribourgu Michal Birner.

Hokejisté zašli pozdravit i Ester Ledeckou. „Je to úplně jiný svět. Atmosféra u lyžování mi přišla uvolněnější. Je na nich vidět, že si svůj sport hodně užívají,“ usmál se Michal Birner. „Samozřejmě jsme byli Ester pozdravit. Nechtěli jsme ji moc vyrušovat, protože měla jízdy na snowboardu. Musí se do toho zpátky dostat. Byli jsme rádi, že se u nás zastavila. Prohodili jsme spolu pár slov a popřáli hodně štěstí,“ svěřil se rodák z Litoměřic. Češi fungují v olympijské vesnici jako jedna velká rodina.

„Jakékoliv setkání s českým sportovcem, ať ve vesnici, nebo mimo ni je vždy příjemné. Drží nám palce stejně jako my ji. Jsme tady jako jedna velká rodina, je tady moc příjemná atmosféra,“ pochvaluje si jednatřicetiletý útočník.

Osobně lyžování nepropadl. „Jsem totální nelyžař, ale ten sport se mi líbí. Speciálně jsem velkým fanouškem biatlonu, což je malinko něco jiného než sjezdové lyžování. I když hraju ve Švýcarsku, nelyžuju,“ práskl na sebe.

K středečnímu čtvrtfinálovému soupeři řekl: „Dá se říct, že pro Českou republiku je to osudový soupeř ve čtvrtfinále. Naposledy to bylo v Moskvě. Všichni víme, jak tam zápas dopadl. Taky jsme měli vynikající základní skupinu, a pak nám to proti nim nešlo. Máme jim co vracet.“

Češi respektují sílu amerického protivníka. „Nejsou to vůbec špatní hokejisté. Hrají ve špičkových evropských ligách a hráči své týmy táhnou. Mají za sebou třeba tři sta, nebo čtyři sta zápasů v NHL. Není to špatný výběr. Víme, co nás čeká. Nejspíš to bude podobné utkání jako s Kanadou,“ uzavírá povídání Michal Birner.

Roman Brhel, Janek Petržela