Český nároďák na Karjala Cupu neuspěl, ale aspoň porazil Rusy. „To se vždy cení,“ uznal třinecký Milan Doudera, který si proti Rusku připsal i jednu asistenci.

Jak byste zhodnotil turnaj ve Finsku?

Pozvánka nám přišla na poslední chvíli, takže to bylo celkem překvapení, ale já jsem rád, že jsem si mohl s reprezentací zase zahrát. Je to vždy vyšší úroveň hokeje.

Který z těch tří zápasů se vám povedl nejvíce?

Vždy je lepší vzpomínat na vítězný zápas, takže určitě ten s Ruskem.

Se Švédy jste hráli doma, navíc v rámci oslav 110 let hokeje a při premiéře trenéra Říhy. Vše bylo nachystáno k výhře…

Ta porážka nás mrzí určitě víc než pak ta s Finskem. Tam bylo od začátku všechno špatně. Ale se Švédy se dalo vyhrát, o to jsme hodně stáli. Přišlo dost lidí, byly nové dresy, taková slavnostní atmosféra. Myslím, že jsme hráli i dobře, ale rozhodlo neproměňování šancí.

Ve Finsku jste měli rozbruslení před zápasem na vedlejší ledové ploše Hartwall Areny, která je zabudovaná do skály. To byl zážitek, ne?

Zážitek, a taky pěkná kosa (smích). Docela jsme tam vymrzli, až jsme v první chvíli podezřívali Finy, že nás tam šoupli schválně, ale i Finové tam bruslili. Akorát v samotném zápase to na nich pak nebylo vidět.

To byla vaše premiéra?

Já už tam párkrát byl, ale přímo na té ledové ploše v jeskyni ještě ne. Až teď. Ty prostory tam jsou opravdu stísněné, nicméně je to zajímavé.

V reprezentaci nejste nováčkem. Co udělat pro to, abyste navázal na dva roky starou sezonu, ve které jste stihl přes dvacet zápasů v národním týmu?

Jo, to byla výborná sezona korunovaná účastí na mistrovství světa. Co udělat? Asi podávat v klubu takové výkony, aby mě pozvánky nemíjely ani příště.

Ke kreditu vám nejspíš přispěje i fakt, že jste ihned kývnul na dodatečnou nominaci, i když jste už byl na cestě domů.

Vždy jsem se k tomu stavěl tak, že reprezentovat je čest.

Teď se musíte přeladit zpět na extraligu. A to budou pozitivní myšlenky, Třinci se daří…

Musím to zaklepat. V úvodu sezony jsme odehráli hodně zápasů venku, teď se to obrací, hrajeme zase více zápasů doma a daří se nám dělat body. Snad navážeme na formu, kterou jsme měli ještě před reprepauzou.

Čekají vás čtyři po sobě jdoucí domácí zápasy, ovšem proti těžkým soupeřům. Na kterého se vy osobně nejvíce těšíte?

Asi hned na tu Kometu v pátek. Má fazonu, vždycky to jsou zajímavé souboje. Těžké ale budou všechny zápasy. S Litvínovem, který dlouho vedl, se hraje kvůli televizi hned v sobotu, sám jsem zvědav, jestli to bude hrát nějakou roli. Pak nás čeká Hradec, další silný mančaft z vrchu a v derby silné Vítkovice. A pak jedeme na Spartu. Je to docela těžký los.

Samé atraktivní a náročné zápasy.

Pravda, ale většinou se nám právě proti takto kvalitním týmům hraje o dost lépe.