A to po celou dobu soutěže museli být hosty porubského klubu, který Frýdku-Místku poskytl azyl (stará hala se bourala, ta nová, Polárka, je teprve ve výstavbě, pozn. red.). I tak se Frýdečtí prostříleli až mezi nejlepší osmičku, kde ve vyřazovací části šahali po senzaci, když nad suverénem soutěže z Prostějova vedli v sérii. Jak se zpětně na sezonu dívá kouč frýdecko-místeckých hokejistů Radim Nečas? „Když to vezmu od přípravy na sezonu, tak vše probíhalo dle našeho plánu. Samozřejmě každý trenér by si přál, aby účast na trénincích byla co nejvyšší. Jenže pracovní vytížení některých hráčů to nedovolovalo. Pozitivum však bylo, že jsme se domluvili s majitelem nedalekého Elvis gymu na spolupráci a jednou týdně jsme tam chodili na trénink bojových sportů," prozradil kouč, který stojí za oběma posledními postupy Frýdeckých do play-off.

Tehdy jste ještě ani netušili, že klub bude muset narychlo hledat řešení, kde odehrajte kvůli bourání stávající víceúčelové haly sezonu. Jak na stěhování do Poruby reagovali samotní hráči?

Myslím si, že toto řešení bylo asi to nejlepší ze všech možných. Vedení porubské haly nám vycházelo maximálně vstříc a vytvořili nám v rámci možností velmi dobré podmínky. Podle mého byli s touto variantou spokojeni i hráči.

Nebyl tehdy problém, že jste herní přípravu absolvovali pouze na hřištích soupeřů?

My jsme věděli, že prakticky celou sezonu budeme hrát jako hosté. Vždyť i v Porubě jsme trénovali v malé hale a zápasy jsme pak hráli ve velké.

Po pár ostrých zápasech jste hned v šestém kole schytali tvrdý direkt na ledě prostějovských Jestřábů, od kterých jste dostali potupnou desítku. V čem tkví podstata takového rozdílu na ledě?

Tehdy jsme tam jeli pouze s jedním klasickým centrem. Kopún se zranil a Ondřej Sluštík onemocněl. Hráči, kteří je v sestavě nehradili, nebyli zvyklí hrát centra dozadu. Zároveň se nám v zápase zranil obránce Prokop, druhý zkušený bek Ovšák onemocněl. To byly velké zásahy do naší sestavy. I tak jsme ale v půlce zápasu drželi vcelku příznivý výsledek 2:0 a měli i několik vyložených šancí na zkorigování stavu. Třetí gól pak domácí tým uklidnil a pak přišla smršť.

První čtvrtinu jste zakončili na osmé příčce s náskokem pěti bodů na devátou Břeclav.

Od začátku soutěže jsme věděli, že krom suverénního Prostějova bude dalších devět týmů hrát o zbývajících sedm volných míst v elitní osmě. Soutěž byla velmi vyrovnaná. Nebýt ztráty dobře rozehraného zápasu ve Valašském Meziříčí, mohlo to být ještě veselejší. Vždyť na druhou Porubu jsme tehdy ztráceli jen pět bodů.

V poslední čtvrtině sezony jste se rvali o sedmou příčku a možnost zahrát si v play-off s Porubou. To ale nakonec nevyšlo a vy jste opět narazili na vítěze základní části (před dvěma lety hrál Frýdek play-off s vítězným Havířovem, pozn. red.).

Do série s Prostějovem jsme šli s tím, že na rozdíl od nich nebudeme pod tlakem. To mohla být naše výhoda. Nicméně z mužstva bylo cítit, že tu sérii nechtějí odehrát bez vítězství.

No jo, ale vy jste hned úvodní utkání prohráli vysoko 8:1…

Klukům jsme před zápasem říkali, že to musí brát tak, jakoby to byl další zápas v základní části, žádné play-off. Bohužel jsme zápas nezvládli, takhle se play-off nehraje.

Naopak v domácí odvetě jste v závěru dokázali nejen smazat dvoubrankovou ztrátu, ale v prodloužení dokonce sérii vyrovnat…

Tak tehdy to byla naprostá euforie. Tou výhrou jsme si splnili cíl neprohrát s nimi. Kluci si uvědomili, že i Prostějov je k poražení, jejich sebevědomí šlo hodně nahoru.

To šlo poznat ve třetím zápase, kdy jste po výhře 3:2 na prostějovském ledě byli jen malý kousek od postupu do semifinále…

Ten pocit byl úžasný. I tak jsme ale věděli, že dvě vítězství ještě neznamenají výhru v sérii. Poslední krok bývá nejtěžší.

Bohužel, ten nakonec ale nepřišel…

Nepřišel, ale nebyli jsme daleko od senzace. Doma jsme po dvou třetinách vedli 3:2. Bohužel jsme nezvládli úvod třetí třetiny, kdy soupeř dokázal stav otočit. Pak už jen v přesilovkách své vedení navyšoval. Škoda, tehdy jsme k tomu byli opravdu blízko. Ani rozhodující utkání u nich nebylo jednoznačné. Prohrávali jsme sice po první třetině 2:0, jenže na začátku druhého dějství jsme dokázali snížit na rozdíl gólu. Domácí se dostali do stresu, ve kterém jsem je ještě nikdy takhle neviděl. Nakonec rozhodla chyba ve středním pásmu a samostatný nájezd.

Čtvrtfinále jste hráli bez útočníka Marka Ivana, který pár kol před koncem základní části odešel do slovenské Senice. Myslíte si, že s ním byste Jestřáby pokořili?

Tak Marek má ze zápasu v play-off obrovské zkušenosti. Chyběl nám hlavně v koncovce, ale říct, že s ním bychom do semifinále postoupili, to je jen spekulace. Hráči odvedli vynikající výkony na, ale i za hranicí svých možností. Za to jim patří velké uznání.

Určitě teď sledujete, zda se Prostějovu podaří postoupit do 1 ligy…

To víte, že sleduji. Budou to mít ale hodně těžké. V zápasech na krev mi přijdou malinko labilní. Ale kvalita kádru je určitě na jejich straně. Slabinu vidím pouze v nevyrovnaných výkonech jejich brankářů.

Zatím vše vypadá, že příští sezonu odehrajete v nové multifunkční sportovní hale Polárka. Jak se do této haly těšíte a co od ní očekáváte?

Určitě očekáváme špičkové zázemí pro mužstvo, dále pak vyšší návštěvy a hlavně bouřlivou atmosféru v domácích zápasech. Už se na to všichni moc těšíme.