„V pátek jsme se domluvili se Spartou, kde je Michal Neuvirth kmenovým hráčem. Papírově však nebylo z jeho strany vše dořešeno. Fakticky nikdy nebyl našim hráčem,“ uvedl mluvčí hokejového Třince Ivo Pullmann.

„S Třincem jsme na všem domluveni, k Ocelářům se těším. Hovořil jsem telefonicky s třineckým generálním manažerem Pavlem Markem. Potvrdili jsme si, že se k týmu připojím před nedělním zápasem s Pardubicemi,“ spokojeně hlásal ještě na konci minulého týdne mladý brankář.

Radost, nadšení a možná až přílišné očekávání brzy vystřídaly zklamání a zmar. Dvacetiletý talent absolvoval s novým týmem ze Slezska jen jeden trénink, po kterém se dozvěděl, že s ním nepočítají. „Přišel jsem do kabiny a trenéři mi naznačili, že nejsem potřebný. Byl jsem z toho úplně zděšený,“ popsala nepříjemné chvíle bývalá opora reprezentační dvacítky. „Michala jsme nevyháněli. Chtěl však hned do brány, což při současných výkonech Čechmánka a Vojtka nebylo možné. Nabídli jsme mu, že pokud bude s týmem trénovat a předvede své umění, šanci určitě dostane,“ vysvětlil trenér Ocelářů Antonín Stavjaňa. Neuvirthovi tak bylo nabídnuto místo trojky.

„To jsem nemohl akceptovat. Jsem sice mladý, ale potřebuji chytat, a tak jsem se rozhodl mužstvo opustit. Cestoval jsem pět set kilometrů jen proto, aby mi řekli, že budu vysedávat na lavičce. Opravdu jsem byl hodně zklamaný. Čekal jsem, že se mezi tři tyče postavím. Při návratu mi moc do zpěvu nebylo,“ pokračoval rodák z Ústí nad Labem, o kterého měly zájem i jiné celky.

„V pondělí jsem měl dlouhý rozhovor se svým agentem, který mě seznámil s ostatními nabídkami z Evropy. Zájem měla slovenská Žilina, taky Banská Bystrica. Ozvali se i zástupci lotyšské Rigy – účastníka KHL. Bohužel ve stejnou dobu volali z Washingtonu, že se mám ihned vrátit do zámoří. Doporučili mi, abych se už nepouštěl do dalších vyjednávání,“ řekl Neuvirth.

Nyní čeká českou brankářskou naději, o jejímž zařazení do seniorské reprezentace přemítal už loni v létě bývalý kouč Alois Hadamczik, návrat do Ameriky. Letadlo mu startuje už zítra. Kde bude chytat, zatím netuší. „To, kam mě zařadí, se dozvím až po příletu. Nejpravděpodobnější je farma,“ dodal Neuvirth.

Do Evropy se vrátil Michal Neuvirth ve čtvrtek ze zámoří, kde nedostal šanci v prvním týmu Washinghtonu Capitals ani na farmě. Mohlo za to nešťastné zranění hlavy, které utrpěl hned ve druhém utkání na kempu. Když se dal dohromady, v prvním týmu už se pralo o místo v sestavě šest brankářů.

PROFIL MICHALA NEUVIRTHA

Narozen: 23. března 1988 v Ústí nad Labem

Post: brankář

Držení hole: levé

Výška: 183 cm

Váha: 89 kg

Draftován: 2006, Washington Capitals (2. kolo, celkově 34.)

Předchozí kluby: Sparta Praha (dorost, junioři – 2003 až 2006) Plymouth Whalers (OHL, 2006 až 2008).

Reprezentace/počet zápasů: ČR do 18 let/6, ČR do 20 let/4.

Petr Neuvrith: Je to jeden velký Kocourkov

Třinec, Ústí nad Labem/ Otec brankáře Michala Neuvirtha je stejně jako jeho syn z přístupu třineckého klubu rozladěn. „Místo toho, aby chytal, jak mu bylo přislíbeno, teď musí zase zpět do Ameriky,“ zlobí se Petr Neuvirth.

Proč Michal nakonec v Třinci nechytá? Domluva, že bude v klubu působit minimálně do poloviny prosince, už přece proběhla?

Budí to ve mně dojem, že se generální manažer Třince Pavel Marek nebaví v klubu vůbec s nikým, a vše dělá na vlastní pěst. Nejprve potvrdí telefonicky Michalovi to, že o něj mají Oceláři zájem, aby mu následně v kabině bylo trenéry řečeno, že s ním do brány nepočítají. Je to jeden velký Kocourkov.

Třinec měl špatný vstup do soutěže, příliš se nedařilo ani oběma gólmanům. Co podle vás mohlo být příčinou toho, že váš syn šanci nedostal?

Myslím, že mu hodně ublížil výkon Martina Vojtka v Liberci, který do té doby neodchytal dobré zápasy. Ani týmu se předtím celkově nedařilo. V úvodu extraligy navíc nezářil ani zkušený Roman Čechmánek. Jsem přesvědčen, že pokud by ta situace přišla o týden dva dříve, tak by v Třinci Michal prostor dostal. Odchod jednoho z gólmanů byl dle mého na spadnutí.

Po bláznivých týdnech v zámoří a pětisetkilometrové cestě z Ústí nad Labem do Třince mohl mít Michal konečně více klidu, který však nemá. To vás asi taky jako tátu mrzí…

Od začátku kempu bydlel po hotelích a skoro pořád cestoval. Po příjezdu domů se těšil hlavně na to, že se po asi padesáti nocích strávených v hotelovém pokoji vyspí zase jednou ve své posteli. Toho se sice dočkal, ale jen na chvíli. Doma se příliš neohřál.