Přiznal, že nabídku slezského klubu dlouho zvažoval. „Když přišla, tak jsem se dovolil v Olomouci, že můžu jednat. Řekl jsem, že si toho nesmírně vážím toho, že jsem byl osloven a stejně si vážím toho, že jsme se domluvili a dojde ke spolupráci,“ uvedl.

O náročnosti štace nepochybuje. „Když se potkávám s lidmi a bavíme se, tak první, nebo druhá věta zní: Budeš to mít těžké. Složité. Já se ale výzev nebojím, věřím poctivé práci. Když se dělá dobře, kvalitně a jdete tomu naproti, výsledek to pak přinese,“ řekl.

„Chtěl bych, aby nároky a naděje byly naplněny, i když cesta bude těžká a dlouhá. Příprava, Liga mistrů, základní část, play-off…,“ vypočítával dále Zdeněk Moták.

Když vám všichni říkají, jak to budete mít těžké, co jim odpovídáte? Máte univerzální reakci?

Že to vím, jsem na to připraven. Budu se snažit poctivě pracovat, aby ta práce byla kvalitní a pro všechny radostná.

Čekal jste, že by mohla přijít z klubu jako Třinec nabídka?

Za každou nabídku práce jste rád. Když vás někdo osloví a dá šanci, musíte být. A k takové organizaci máte pokoru, respekt. Ale ten správný, ne se z toho podělat. Přicházím do organizace, která něco dokázala a chci být úspěšný. To bezesporu.

Viceprezident Jan Czudek řekl, že po vás koukal už při finále v roce 2011. Jak vám to znělo?

To je příjemné zjištění. To bylo ještě na staré aréně. Každý chce pracovat v top organizaci a když se mu bude ta práce daří, tak to jsou ještě body navíc.

Už na sobě cítíte tlak?

V předchozích větách jsem zmínil Ligu mistrů. Jsem rád, že ji budeme hrát. Různí soupeři, jiné systémy, to nás obohacuje. V Ostravě jsem byl podívat na nároďák na Českých hrách. Z tréninků, na které se díváte, si vezmete určitě vjemy a třeba si potvrdíte, že to neděláte v uvozovkách zle. Trenér i hráči před spaním sní o tom, že zvedají poháry a střílejí rozhodující branky. O tom je ta práce, kterou děláme. Tady je dlouhodobě výborná a nyní je to ještě znásobeno těmi třemi tituly za sebou. Je to top organizace. A můžeme se bavit o tom, že je i nejlepší v republice.

Na druhé straně ze Sparty na tlak musíte být zvyklý, že?

Jo, jasně. Ono je důležité, jaký tlak sám na sebe si vytvoříte. Jak jste vy se svojí prací spokojen a co všechno jí dáváte. Já se vždycky ptám – dělám to dobře? Udělal jsem to správně? Co bych mohl udělat navíc? Jak to dál posunout? Největší tlak, myslím si, si na sebe vytvářím sám. Ptát se, dívat na práci, co jsem udělal. Jak ji uchopit, pojmout. Celkem už mám nějakou zkušenost, sportovní i lidskou. Mnohdy je to omezující, to přiznám, když na sebe vytváříte zbytečný tlak. A chcete být maximalista, tak je to mnohdy svazující, ale já to neumím jinak.

S čím do nového angažmá jdete?

S poctivou prací, ta vás posune dál. Jsem ochotný a schopný si trhat nohy ze zadku, aby mužstvo bylo úspěšné a lidé měli radost. Vencovi (Varaďovi) jsem upřímně pogratuloval. Napsal jsem mu SMS, že to, co se mu podařilo, je obdivuhodné. Záhy mi odpověděl. Myslím, že mnohdy mají trenéři na práci podobný názor, ale v určitém momentu a věcech i odlišný. Pochopitelně. Nároky jsou všude, ať pracujete v jakékoliv organizaci, jsou maximální a jsem rád, že budou větší. Doufám, že mě to posílí.

Neuvažujete o tom, že byste si s Václavem Varaďou sedli, aby vám kádr a hráče více přiblížil?

O tom jsem neuvažoval, i když to není špatný nápad. Možná je lepší se na to podívat sám ze startu a na každého si udělat vlastní názor. Začít nějakým halo efektem je zbytečné.

Nemrzelo vás, že jste s Olomoucí nepřešli v předkole přes Vítkovice, jelikož jste Třinec mohl ještě více poznat?

Bylo by to samozřejmě pikantní. Často pak zklamání z vyřazení pomine, u mě ale ještě ne. Pořád jsem z toho takový „volaký zmetený“, jak se říká. Ale hned zase chcete dělat hokej, hned vám to trhá rukama, nohama. Chcete se na hokeje dívat. Od té doby, co jsme skončili, jsem toho viděl spousty. Osobně i v televizi.

Co třeba?

Byl jsem se podívat na akademii v Salcburku. Viděl jsme tam jeden zápas Salcburk – Fehervár, to jejich finále. O hráčích něco vím. Ale vůbec bych se tady nechtěl bavit o našich hráčích, protože s nimi budu mít první schůzku někdy až 6. června. A nechtěl bych, aby dostávali informace ode mne přes vás, přes média. Byl bych rád, kdybyste to určitým způsobem respektovali.

Ohlásili jste určité změny v kádru. Mezi hlavní patří odchody reprezentačních obránců Davida Musila a Tomáše Kundrátka. Budete za ně hledat náhradu, nebo jejich místo zaplní mladší?

David Musil je jeden z nejlepších, možná nejlepší defenzivní bek v extralize, to si musíme říct. Vypracoval se na tuto pozici po několikaleté poctivé práci. Defenzivního beka jeho parametrů potřebujeme. Myslím, že by to mohl splňovat určitým způsobem Kärlis (Čukste). Jednoho ofenzivního beka ještě potřebujeme s tím, že bude důležité, aby i ti stávající pracovali na sto procent a o šanci si řekli. Mladí zvlášť.

Můžete přiblížit Lotyše Kärlise Čuksteho?

Odolný vysoký hráč, dobře bruslící, silný v soubojích v rohu, s dobrou rozehrávkou a kvalitní střelbou. Byl jsem celkem překvapený, jelikož jsem dostal informaci, že je to defenzivní obránce. Ukázal, že umí hrát dopředu. Jsem velmi zvědavý na něj v reálu. Pokud to bude ještě lepší, bude to skvělé.

Naopak zůstává například Petr Vrána, jehož znáte z Vítkovic. Jak je pro vás důležité mít takového kapitána?

S Havranem už tehdy byla výborná spolupráce. Sezonu před tím se vrátil z Ameriky, pak jsme se potkali i ve Spartě. Jsem strašně rád, že tady bude.

Dojde tedy ještě i k dalším změnám?

Je to o každodenním jednání. Bavíme se s Honzou Peterkem a s Vladem (Országhem) o hráčích, kteří by eventuálně přicházeli do úvahy. Zatím jsme spokojeni s posilami, které se udělaly. Budeme ale ještě hledat. Nabízí se nám mistrovství světa, což je ideální možnost. KHL asi nebude přijímat hráče z Evropy, bude tedy možnost pracovat na těch, kteří tam působili a nebudou mít možnost, či nebudou chtít tam působit. Jednání povedeme a budeme chtít, aby se nám podařilo mužstvo vhodně doplnit.

A co David Krejčí? Oslovil jste ho?

Měl jsme výborný vztah, ale vůbec jsme se o tom nebavili. Myslím si, že to udělá podle sebe. To, co teď říká, že se rozhodne někdy v srpnu, je pravda. Nemělo ani cenu s ním o tom mluvit.

Byl by platným v Třinci?

David Krejčí bude platným hráčem všude.

K čemu se podle vás nakonec přikloní?

Vypněte ty mikrofony. (směje se a přemýšlí) Těch aspektů, které to ovlivní, je strašná spousta. Manželka Američanka, neveselá situace v Evropě. Na druhé straně je zase radost Krejči tady pracovat v Česku. Potkávat se s rodinou, známými, kamarády. Já si opravdu netroufám říct, co ho ovlivní úplně nejvíce.

Třinec byl známý ofenzivní tým, Václav Varaďa ho „naučil“ bránit. Co se dá čekat od vás?

To je zase otázka k hráčům. Každý trenér má na hru svůj názor, své priority. Každý trenér je jiný. Proberu to s hráči, pak se o tom bavme v srpnu. Chci, aby prvotní informace od nás měli hráči.

Ale asi nebudete ho předělávat, aby výsledky byly 8:7…

Když to vezmeme takhle. Teď se bavíme v kontextu dvou reprezentačních akcí, kdy Kari Jalonen naučil naše hráče bránit. Zatím. Klepu to. Mají kvalitní obrannou hru, mají tam schopné útočníky, kteří umí dát gól a viděli jste, že jsme dvě akce po sobě vyhráli a zvedali pohár. To je jen takové lehké zobecnění. Jinak, já mám rád útočnou hru, každý ji má rád, každý chce dávat góly. To je vyvrcholení snahy hráčů na ledě. Za prvé – ano, nedostat gól. Ale i gól vstřelit. Obecně řečeno.

Jak se vám vůbec v Třinci koučovalo jako soupeři?

Vždy těžké zápasy. Kvůli kvality kádru, výborní fanoušci, takže byly mnohdy vyhecované, protože když jsme tým měli zdravý a pokupě, tak jsme byli konkurenceschopní. Líbilo se mi to.

Navíc jste tam měl spoustu exvítkovických hráčů, takže motivovat je proti Třinci nebylo třeba, viďte?

Ale jo… Všichni jsme profíci a hráče není třeba k utkání motivovat. I když soutěž je dlouhá, každý zápas jiný. Olomoučáci teď proti Třinci budou zvlášť motivovaní, a ti moji Vítkovičáci ještě jednou tolik. To si tak vzpomínám, že jsme se Spartou hráli v Olomouci a Strap (Strapáč) dal tři góly. Potom jsem ho potkal na parkovišti a říkal jsem mu, jestli se nezbláznil. (směje se) Ale to tam nemusíte dávat. Je to střípek, že jsou motivovaní ještě víc.

Co očekáváte od spolupráce s Frýdkem-Místkem?

To je dobrá věc. Mít kvalitní „rezervní“ tým, mít kam sáhnout, vidět ty hráče v zápasech i tréninkovém procesu, je to výborné. A je to propracovaný systém jako nikde v republice v našich soutěžích. Benátky klekly, už nebudou liberecká farma. Je tam ještě někdo? Vrchlabí s Pardubicemi, Kolín s Hradcem, nebo naopak, to nevím. Jak to funguje? Jak to chtěli uchopit? Asi ta spolupráce není ani tak dlouhá, jako my tady. Když to shrnu, pro mě osobně je to dobrá zpráva.

Budete chtít, aby herní systém byl v Třinci i Frýdku-Místku stejný?

Samozřejmě se s Martinem Janečkem potkáme, už máme domluvenou schůzku, takže budeme mluvit, bavit se, konzultovat. S nemám žádný problém. Na hokej máme podobný názor.

Vzít si někoho z realizačního týmu v Olomouci jste neuvažoval?

Měl jsem volnou ruku k tomu, abych si někoho přivedl, ale myslím si, že lidé, kteří tu jsou, odvádí kvalitní a zodpovědnou práci. Není potřeba tu něco měnit. Doufám, že a spolupráce bude kvalitní, příjemná a radostná.

Asistenta Vladimíra Országha jste si vybral sám?

Hledal jsem a nakonec jsem rád. S Vladem (Országhem) jsme se poprvé setkali v Žilině v hotelu. Byla to příjemná hodinka, předtím jsme se vůbec neznali. Posléze jsme si řekli, že do toho jdeme a budeme spolu dělat. Vyšlo to z mé hlavy, chtěl jsem spolupracovníka, který bude mít i jiný názor, protože potřebujete argumenty. Když budou správné, já jsem ochotný ho přijmout. Nikdo není dokonalý, samozřejmě.

Když byla řeč o Lize mistrů, kterou jste zažil ve Spartě, bude cílem jít co nejdál, nebo nebudete chtít honit víc zajíců?

Dokonce jsem měl jeden zápas ve Färjestadu jako hlavní kouč, protože Kala (Jiří Kalous) byl na Světovém poháru. A postoupili jsme. Bylo fajn, ta soutěž, srovnání s Finy, Švédy, mnohdy i Švýcary a Němci, kde je spousta kanadských, či amerických trenérů, se mi líbí. Je to obohacující a další střípek. Uvidíme.