Ondřeji, kde hledat příčiny porážky?

Ve slabé produktivitě. I domácímu Davosu jsme byli důstojným soupeřem, místy jsme byli i lepší, ale rozhodlo to proměňování šancí, které nás trápilo po celou dobu turnaje.

Máte na mysli pouhé tři vstřelené branky za tři zápasy?

Přesně to, na jeden gól se nedá vyhrávat. Koncovka nás trápila, já sám jsem měl hodně dobrých šancí, vyšlo mi to až v posledním zápase. Musíme doufat, že to do další části sezony vylepšíme.

Jak moc ubírala týmu síly hromada vyloučení v utkání s Davosem?

Docela dost. Hlavně nás to vyvádělo z tempa. Ale my jsme předpokládali, že tady určitě nedostaneme více přesilovek než domácí. S tím jsme počítali.

Bylo pro vás nezvyklé hrát téměř do půl jedenácté večer?

Zažil jsem to poprvé. Člověk pořádně neví, kdy si dát oběd, kdy svačinu. Je to takové zvláštní, ale žádný problém to nebyl.

Pro vás to byla premiérová zkušenost se Spengler Cupem, tak jak by vyznělo vaše srovnání s extraligou?

Myslím, že v Davosu se hrál více hokej. Nebylo to tolik svázané taktikou, což se dalo vzhledem k povaze turnaje očekávat. Mně osobně se hrálo dobře, odehráli jsme výborný turnaj, jen s nedobrými výsledky.

Dobrá zkušenost pro pokračování sezony?

Tak to jednoznačně. Ukázali jsme i na mezinárodním poli svou konkurenceschopnost. Jenom samotná zkušenost měřit síly s předními evropskými týmy se počítá. Od toho se můžeme odrazit.

V sobotu to byl tak trochu den bratrů Kovařčíků. Mladší brácha Michal dal hattrick za Frýdek-Místek…

Jo? Tak to jsem ani nevěděl, musím mu pogratulovat. 

Stihli jste v Davosu i nějaký mimohokejový program?

Do posledního zápasu ne. Jen potom jsme se vyjeli podívat na okolní vrcholky Alp.