„Věřím, že v neděli doma to před svými fanoušky už dotáhneme,“ vyjádřil přání starší z bratrů Kovařčíků.

Jak jste viděl svůj rozhodující gól?

Bylo tam přečíslení, Aron vystřelil a puk se odrazil od zadního plexiskla. Když se odrážel, jen jsem se modlil, aby mi spadl na zem v pravou chvíli. Naštěstí mi spadl pod nohy ve správný moment. 

Jde o vaši životní trefu?

Asi to tak bude. Sice jsem loni dal rozhodující gól i Hradci, když jsme postoupili do finále, ale teď je to přímo finále. Nicméně oba góly řadím nejvýš.

Co jste prožíval po rozhodující trefě?

Neskutečné. Vždyť kvůli tomu se to hraje. Druhé prodloužení pátého zápasu. To je pro každého hokejistu splněný sen. 

Paradoxně na konci prvního prodloužení jste namazal do tutovky Petru Jelínkovi…

To jsem měl odpálit. Chtěl jsem to posunout na našeho beka, moje chyba. Naštěstí to nevyužili.

Co jste si říkali se spoluhráči v šatně? Jste už hodně blízko…

Ale také pořád daleko. Stát se může cokoliv, hokej je hrozně ošidný. Musíme být dál pokorní. 

V neděli je na programu šestá finálová bitva. Co rozhodne?

Psychická výhoda je teď na naší straně. Hrajeme doma, proto věřím, že bude plná hala a fanoušci nás poženou za rozhodující výhrou. Uděláme maximum pro to, abychom slavili doma. Věřím, že v neděli to před svými fanoušky už dotáhneme.

Jak by mohlo utkání vypadat? Dá se na soupeře vůbec ještě něco vymyslet?

Každý už asi jede na morál. Myslím, že oba celky se už nemají čím překvapit, jsou tak kvalitní, že budou rozhodovat maličkosti. Nevím, co by se muselo stát, aby jeden druhého něčím překvapil. Osobně čekám další vyrovnanou bitvu. Ten obrázek bude asi hodně podobný posledním dvěma zápasům.