Ostřížek: V Kanadě jsem příliš prostoru nedostal

„Ve Frýdku-Místku jsem působil do dorostu, pak jsem přešel do nedalekého Třince. Když se podívám zpět, tak mi asi nejvíce pomohl v kariéře trenér Nečas, který mě vedl ve Frýdku od šesté třídy až do dorostu. Vzpomínám také i na pana Paláta,“ řekl mladý nadějný hokejista. V letošní sezoně Ostřížek pendluje mezi třineckou juniorkou, 1. hokejovou ligou v Šumperku a také nejvyšší soutěží mužů v Třinci.

Jeho vrchol dosavadní kariéry přišel na sklonku loňského roku, kdy si jej trenér Jaromír Šindel vybral do kádru reprezentační 20 pro mistrovství světa v Kanadě.

Dala by se vaše účast na mistrovství světa označit jako dosavadní vrchol vaší hokejové kariéry?

Musím přiznat, že jsem strašně rád, že jsem se na šampionát dostal. Byl to pro mě velký zážitek a hlavně se mi splnil jeden z mých snů.

Hned na úvod šampionátu jste dostali pořádnou nakládačku od bronzových Švédů. Vy jste však v prvním střetnutí nehrál…

Ano, je to tak. Trenéři mě na utkání proti Švédsku ještě nenominovali.

Českým hokejistům se ovšem v Kanadě příliš nedařilo a díky úspěšně zvládnuté skupině o udržení skončili nakonec sedmí…

Tak určitě jsme tam mohli skončit na lepším místě. Bohužel jsme důležitý zápas s Ruskem prohráli a pak již nebyl čas ani prostor na nějaké nápravy.

Nejen v průběhu šampionátu, ale v podstatě i po vašem návratu domů, jste museli slyšet kolem sebe hodně negativních reakci na vystoupení národního týmu. Je to tak?

Určitě a přiznám se, že to vůbec nebylo příjemné. Fanoušci nás potopili, ale já je naprosto chápu, zasloužili jsme si to.

V Kanadě jste nakonec stihl vstřelit dva góly a přidat k tomu ještě jednu asistenci. Jste se svým bodovým ziskem spokojen?

No, mohlo to být určitě lepší. Bohužel jsem na ledě nedostal tolik prostoru, na kolik jsem byl zvyklý z juniorky Třince. Možná kdybych hrál víc, mohl jsem se i častěji prosadit.

Co říkáte názoru, že český mládežnický hokej pozvolna upadá?

Dle mého názoru to až taková pravda není. Na druhou stranu, pokud v naší extraligové soutěži nebudou mladší hráči dostávat pořádnou šanci, tak se náš hokej asi posouvat nikam nebude. Právě v zápasech s Finskem a následně s Ruskem bylo dobře vidět, že hráči, kteří hrají pravidelně v nejvyšších soutěžích, to umí pak vzít zcela na sebe a rozhodnou třeba zápas. Vezměte si například takového Vataanena z Finska, který patří mezi pět nejlepších obránců.

Jaký bude nyní váš další hokejový osud?

V Třinci mi bylo oznámeno, že zatím budu hrát v prvoligové Třebíči a Třinec si mě může v případě potřeby kdykoliv stáhnout. Samozřejmě, že bych raději hrál extraligu, ale Oceláři mají letos velice silný tým. Chtějí dosáhnout nějakého úspěchu, což jim přeji. Snad se to Třinci letos konečně podaří.

Takže do Třebíče jdete nasbírat nezbytné hokejové zkušenosti?

Ano, je to tak. Každý mladý kluk jde do první ligy proto, aby se tam srovnal s dospělým hokejem, nabral nějaké zkušenosti a pak je uplatnil v extralize. Myslím si, že to pro mě bude lepší, než hrát za juniorku. Přeci jen dospělý hokej je tvrdší a vyzrálejší. (rom)