V předešlých sezonách Polanský nastupoval převážně ve třetím útoku, zpočátku dokonce ve čtvrtém. Letos už konečně povýšil, s křídly Adamským a Orsavou hraje v druhé třinecké formaci, která je jasně nejproduktivnější lajnou Ocelářů. Po zranění se vracející Orsava získal v osmi zápasech čtyři body (2+2), Adamský jich nastřádal 22 (14+8) a Polanský dokonce 28 (10+18).

„Třinec měl vždy skvělé střední útočníky. Příznivci jistě nosí ve své paměti Joža Daňa, Richarda Krále, Honzu Peterka, který už řadu let patří do špičky a též Radka Bonka, jenž působil v NHL. Cením si toho, že jsem mohl nastupovat ve čtvrté lajně a učit se od nich, takové štěstí opravdu nemá každý. Proto nezávidím klukům přicházejícím z juniorky. Na body získané v přesilovkách si musejí ještě počkat. Já na hru ve druhé lajně čekal od juniorky. Je to skvělé, vychutnávám si každý trénink v této formaci," přiznává třinecký hokejista.

Řada hokejových expertů má jasno: Polanský v současné formě do reprezentace rozhodně patří. Hlavně proto, že je silný na kotouči při hře jeden na jednoho. Pozvánku do národního týmu od trenéra Aloise Hadamczika ovšem třinecký útočník prozatím nedoslal. A jak sám prozradil, s nominací ani nepočítá. „O mě je známo, že s bruslením na tom nejsem nijak excelentně. Na bruslení pracuji neustále, ale je to těžké, protože nemám genetické předpoklady. Jsem podsaditý, mám krátké nohy. Je docela možné, že v reprezentaci bych ani nestíhal, protože v ní je to především o bruslení a zkušenostech, kličku dovede udělat každý. Třeba takový Martin Adamský je pro typově vhodnější hráč do reprezentace. I kdybych trénoval bruslení dennodenně, nikdy mi nepůjde tak, jako jemu," pravil Polanský, druhý (společně se Sparťanem Jaroslavem Hlinkou) nejproduktivnější hráč hokejové extraligy.

Evropská hokejová tour bude pokračovat dalšími třemi turnaji. Polanský nepředpokládá, že by mu další přísun kanadských bodů umetl cestičku do elitního výběru České republiky. „Kouče Hadamczika a jím povolané hokejisty zcela respektuji. Je olympijská sezona, není prostor testovat nějakého Polanského, který se do Soči stejně nepodívá a později ani nepojede na mistrovství světa. Myslím, že příležitost by měli dostat hráči, kteří absolvovali nejvíce turnajů. S reprezentační pozvánkou jsem nepočítal," přiznal Polanský a vyzvedl svého mladšího parťáka z lajny Orsavu: „Poručil jsem mu, ať se přejmenuje, Adamský, Polanský, Orsavský by znělo lépe. On však o tom nechtěl slyšet. Kuba je komplexním hráčem, z nás tří to jednou dotáhne nejdále. To je typově vhodný hráč pro národní mužstvo, roste z něj výborný extraligový hokejista."

Odchovanci Brna, který pod Javorovým zakotvil v pouhých šestnácti letech, tak nezůstává nic jiného, než bavit diváky svými technickými finesami mezi extraligovými mantinely. Dokonce to označil za svou prioritu.

„Nebudu lhát a říkat, že statistiky nesleduji. Vím, jak na tom jsem a užívám si to. Je to svým způsobem pocta, ale zároveň cítím určitou odpovědnost za náš mančaft. Když jdu na led, spoluhráči očekávají, že na něm něco předvedu. Hecují mě, ale pokud se mi během tréninku něco nepodaří, trochu si mě dobírají. Nezáleží na tom, jak se daří mě, důležité je, aby to šlo celému týmu i mým spoluhráčům, abych byl pro všechny přínosem. Pokud pro ně za zápas nevypracuji přinejmenším dvě tři gólové příležitosti, cítím se celý nesvůj," prozradil letos 32letý Polanský, který se v komixovém kalendáři Ocelářů stylizoval do role padoucha Jokera z filmů o Batmanovi.
(rom)