Český reprezentační výběr v souboji o nejcennější trofej udolal těsně 3:2 mužstvo USA. Největším světovým turnajem prošel doslova jako pověstný nůž máslem a nakonec dosáhl na premiérové prvenství.

„Během posledních šesti roků, co se inline hokeji věnuji, se mistry střídavě stávali hráči spojených Států a Švédska. Nenašel se nikdo, kdo by naboural jejich nadvládu. Až letos jsme to dokázali my. Seveřany jsme poslali do kolen dvakrát, Američany jednou, tudíž dle mého soudu jsme se mistry stali zcela zaslouženě,“ prohlásil Polanský a prozradil ještě jednu podstatnou věc: „Jakmile jsme se začali bavit o ambicích, přiblížil jsem spoluhráčům, jak to letos fungovalo v Třinci. Žádné opatrné řeči, hned jsme si řekli, že nás nezajímá nic jiného, než mistrovský titul. Stejně to vypadalo i v inline hokeji. Nikdo neřekl, pojďme, zkusíme to, třeba to vyjde.“

Polanský se v národním týmu potkal s královéhradeckým hokejistou Martinem Koudelkou, jenž Třinci pomáhal v závěrečné fázi cesty za mistrovským titulem.

„Na hokejovém mistrovství světa si už asi nikdy nezahraji, takže mě nevýslovně těší, že jsem se dostal aspoň na inlineové, kde jsem měl možnost nastupovat třeba s Tenkrátem či Rachůnkem, s nimiž bych si jen tak asi nezahrál. A mám velkou radost i z toho, že jsem byl v jednom týmu rovněž s Martinem Koudelkou, který inline hokej hraje velmi dobře. Společně jsme byli u druhého titulu. Mám z něho ohromnou radost, ale se zlatou medailí získanou s Oceláři se to nedá srovnávat. Na hokejový titul jsem čekal řadu let, naproti tomu inline je jen týdenním turnajem,“ vyznal se útočník Ocelářů.

Pro upřesnění – existují dvě samostatné asociace inline hokeje: IIHF – Mezinárodní hokejová federace a FIRS – Mezinárodní federace kolečkových sportů. Regule hry se od sebe poněkud liší.

„Přestože se někteří nad současným rozdělením podivují, domnívám se, že stávající model je správný. Spojení obou federací je dle mého názoru nemožné, a to kvůli již zmíněným pravidlům i z důvodu účastníků mezinárodních akcí. FIRS má menší branky i hrací plochy, pravidla jsou uzpůsobena zemím jako například Španělsko, Francie či Itálie a podobně. V té federaci působí spíše takové hokejově exotičtější země, ale přesto si v ní vedou velice dobře. Kdyby se postavili na hřiště větších rozměrů a měli by se podřídit jiným pravidlům, jejich konkurenceschopnost a kvalita by se vytratila, museli by si zvykat. V asociaci FIRS mohou udělat úspěch, kdežto v prestižnější asociaci IIHF by to mezi tradičními hokejovými zeměmi měli o poznání těžší,“ vysvětlil Polanský.

Inline hokej byl ukázkovým sportem na letních olympijských hrách v Barceloně v roce 1992. „Kdyby se stal olympijským sportem, začali by ho hrát všichni hokejisté. I tak jich v posledních letech přibývá, navíc se zlepšuje také zázemí pro inline hokej. Podle mého mínění je to sport spíše pro technicky zaměřené hráče. Základem je držet puk co nejdéle a dávat přesné přihrávky. Pokud o puk přijdete, trvá hodně dlouho, než jej vybojujete zpátky. Někdy i celé jedno střídání,“ zakončil čerstvý mistr světa.

(rom)