„Je to hrozné, ruce i nohy mě už svrbí. Pět týdnů po nehodě a operaci se ale již vše hojí a dělám vše pro to, abych se do Vánoc opět objevil v pruhovaném na ledě,“ netají se 47letý sudí z Valašského Meziříčí.
Do 10. srpna neměl nikdy žádnou zlomeninu, vážná zranění se mu na ledě i mimo něj vyhýbala jako čert kříži. Osudný den ale chtěl zkrátit větve stromu na své zahradě a bohužel při tom uklouzl a spadl z téměř pěti metrů! „Podruhé jsem se narodil!“ přiznává zpětně Hradil. „Po dopadu jsem si stihl zkontroloval všechny končetiny, ale chvíli poté přišla velká bolest, nemohl jsem se hnout a přihlížející manželka s dcerou mi musely zavolat záchranku,“ popsal situaci úspěšný sudí, jemuž následně lékaři diagnostikovali několik nalomených žeber, ale především zlomený šestý obratel páteře.
Problém byla i strava
„Po třech dnech absolutního klidu mě ve Zlíně úspěšně operovali, za což jim patří velký dík. Poté to nebylo vůbec snadné, minimální pohyb, problém byla i strava. Dva týdny mě provázely noční můry, rodina to vše špatně nesla,“ vzpomíná rozhodčí již s nadhledem.
„Léčba probíhá úspěšně a nyní se chystám na třítýdenní intenzivní rehabilitace. Nyní s krunýřem na těle plním příkazy lékařů, denně nachodím až patnáct kilometrů. Jsem zcela soběstačný, jsem optimista,“ hlásí s úsměvem zkušený sudí, jenž je na prahu své 19. sezony mezi elitou.
I přes závažné zranění se k němu vedení rozhodcovské komise zachovalo dobře. „Dál jsem na listině sudích pro letošní ročník extraligy, nádavkem jsem požádal i o zařazení pro juniorskou extraligu. Zde, mezi mladými, bych se za pár týdnů rád opět dostal do formy,“ má v plánu sudí z Valašska. „Mým cílem je se opět vrátit do extraligového kolotoče, nejlépe do Vánoc. Cítím obrovskou podporu od všech okolo, rodiny, přátel, kolegů sudích. Věřím, že to zvládnu,“ hlásí optimistickým tónem Hradil.
Na Šindlera ztrácí 26 zápasů
I proto, že nyní je v historické tabulce sudích s nejvyšším počtem odpískaných zápasů v extralize druhý za Vladimírem Šindlerem (895). „Sice již druhým rokem nejsem profesionální rozhodčí, ale pevně věřím, že je v mých silách tuto metu dorovnat, třeba i překonat,“ netají se Hradil, který netuší, kdy s pískáním definitivně sekne. „V naší historii pískal jako hlavní sudí ve 48 letech, na čáře i v padesátce,“ s úsměvem poznamenal Hradil.
A kdy má v plánu skončit? „To ještě netuším. Hlava by určitě vydržela soudcovat ještě pět šest let, ale počkám na signál těla. Nyní se soustředím především na rekonvalescenci a návrat. Kdo ví, jak bych dopadl, kdybych nesportoval, nepískal. Lékaři mi totiž připomněli, že právě tento fakt mi zachránil život, jak jsem dokázal při pádu spadnout, schoulit se do klubíčka,“ dodal s úsměvem René Hradil.
