To i z důvodu, že v Ostravě v extralize začínal a zažil poprvé finále, v kádru Ocelářů pak dosáhl na mistrovský titul. Proti Vítkovicím. „Atmosféru derby jsem si užíval, byla úžasná. Pro mě to mělo zvlášť speciální náboj, protože jsem docela dlouho hrál tam i tam. Vždy platilo, že ať už byla v sezoně forma jakákoli, tak derby se hrálo na krev a mohlo to dopadnout jakkoli,“ říká Daniel Seman.

Rodák z Velkého Meziříčí v Ostravě působil od roku 1998. S různými hostováními (Opava, Ytong Brno, Sareza) a sezonou strávenou ve Slovanu Bratislava vydržel ve Vítkovicích sedm let. Následovala Asie, už po roce se vrátil, ovšem do tábora rivala.

„Třinec mě oslovil brzy a zájem byl enormní. Byla to otázka asi týdne, splnili podmínky a podepsali jsme smlouvu. Až pak se ozvaly Vítkovice,“ vzpomíná. „Upřímně, ani jsem nespekuloval. Nemyslel jsem si, že bych si z Koreje mohl příliš vybírat. To není jako se vracet z KHL. Do Třince jsem se těšil, byla to výzva,“ popisuje dnes Daniel Seman.

Jako odchovanec Havířova si rivalitu mezi oběma kluby ale začal uvědomovat až po příchodu k Ocelářům. „Do té doby jsem bral Třinec jako jakéhokoli jiného soupeře,“ přiznává.

Nenávisti ze strany fanoušků jako mnozí jiní hráči se nedočkal. „Na mě pozornost nebyla taková, jako na lídry. Neměl jsem to tak složité, jako pak Zbyněk Irgl nebo další,“ ví Seman s tím, že ale pro tyto hráče má pochopení.

„Rivalitu jsem nikdy neprožíval na život a na smrt, ale je citlivou záležitostí, když se hráči vrací ze zahraničí. Na jedné straně stojí jejich klub, za který by určitě chtěli hrát, ale ví, že mají poslední roky kariéry a tak nerozhoduje jen sportovní stránka. V hokeji se točí peníze a Třinec je ekonomicky silný klub,“ vysvětluje.

Právě v třineckém dresu a finále v roce 2011 pak zažil historku, která se mu vybavuje dodnes. „Honza Peterek mě nebude mít rád, ale nejvíc si vybavím, jak ve čtvrtém zápase ve Vítkovicích minul prázdnou branku, z protiútoku jsme inkasovali a nakonec jsme prohráli na nájezdy,“ usmívá se.

Jako divák je spokojený, protože oba kluby se nachází v horních patrech extraligy. Třinec ji navíc vede. „Jsem překvapený, že po problémech na začátku se zvedl tak rychle. Jasně, pomohl jim návrat opor jako Růža nebo Vláďa Roth, ale klobouk dolů. Je vidět, že hráči jsou mentálně odolní a věřili, že to zvládnou,“ pokyvuje hlavou.

Líbí se mu ale i hra Ostravanů. „Hrají nátlakový a bruslařsky náročný hokej s pukem, žádná nahazovaná nebo zanďour. Hezky se na to kouká. Bude to zajímavé,“ zamýšlí se.

Derby si nenechá ujít, tipuje remízu a nájezdy. „U nás v kavárně je paní kuchařka fanynkou Vítkovic a říkal jsem jí, ať se mě neptá, komu budu fandit. Budu oběma, přeju si, ať padne hodně gólů, 3:3 nebo 4:4 by bylo fajn, aby bylo na co koukat. Hlavně ale ať je vyprodáno, aby někdo konečně vyhrál to auto,“ poukazuje se smíchem Daniel Seman na cenu, o kterou se bude losovat v případě plné haly a výhry Vítkovic.