Soupeř představuje špičkovou kvalitu, vy jste proti němu dlouho vedli. Jak nakonec ten bod hodnotíte?

Nejspíš bychom jej před zápasem brali. Dívám se spíš na hru, ta byla místy skvělá. Kluci makali, bojovali, blokovali střely. Žádný markantní rozdíl mezi námi a Magnitogorskem jsem nepozoroval. Byl to fakt dobrý zápas. Možná jsme si zasloužili i víc.

Za vašimi zády skončila jediná střela. Dala se chytat?

Bylo to dost z úhlu, taková obyčejná střela, bohužel ji náš bek (Galvinš) zblokoval, ale tak, že se puk jen přehoupl přes špičku hole, na to se nedalo už moc dobře reagovat.

Před nájezdy vás v brankovišti vystřídal Petr Kváča. Proč?

Sám jsem poprosil o vystřídání. Necítím se tady stoprocentně v pohodě, zápas mě stál spoustu sil. Navíc Kvaky chytá nájezdy skvěle, tak jsem si říkal, proč by do toho nešel i tady. Bohužel se pak při tom posledním nájezdu zranil, to je fakt smůla.

Jak se vám chytalo?

Musím říct, že paradoxně jsem se necítil vůbec dobře. Jsme tady ve vysoké nadmořské výšce, špatně se mi dýchá. Během dne mi navíc na výstroji popraskaly nějaké věci, prostě klasický den blbec. Kluci taky říkali, že se jim dýchá hrozně. Na tréninku jsme skoro všichni „umírali“. Vypadalo to, jako bychom neměli měsíc trénink. Je tady strašně řídký vzduch, to je zabiják. Už chápu, proč se tady soupeřům Davosu hraje tak špatně (smích).