Jakým bude Sparta soupeřem?
Těžkým. Oni jsou dobří na každém kousku ledu, mají kvalitního gólmana, vypracovanou obranu, umí dát gól. Bude to o chybách. Musíme výborně hrát obranou a využívat naše šance.
Reálně hrozil Hradec Králové. Sledovali jste předkolo? Jak to kabina prožívala?
Nemůžu mluvit za kluky, ale já osobně jsem to sledoval a koukal, kdo na nás padne. Abych se přiznal, fandil jsem Plzni, protože jsem odtamtud. Držel jsem klukům palce. Ale ve výsledku je to jedno koho máme, protože stejně musíme porazit všechny, jestli chceme titul.

Psal jste si s hráči Plzně, kteří měli páté předkolo skvěle rozehrané?
Nepsal. Oni toho určitě měli před i po zápase dost, takže až bude po sezoně klid, tak si napíšeme, sejdeme se a popovídáme.
Poslední finále proti Spartě jste dochytal v brance Třince právě vy. Říkal jste, že to v O2 Aréně byla sauna, extrémně náročné. Jste na to připraveni?
No, teď se budu připravovat. Řeknu masérům, ať mi dají kolo do sauny a jdu šlapat.
Jste gólman, který studuje soupeře, hráče a jejich zakončení, nebo jste v bublině a snažíte se ji neopouštět?
To nemůžu prozrazovat. To mám prostě v hlavě.

Překvapilo vás, že jste šel do předkola jako jednička?
Celou sezonu se pozice jedničky dvojky nějak vyvíjela. Jistě, připravení jsme oba. Ať se stane, co se stane, tak máme dva připravený gólmany.
Vy se ale jako rodilý Jihočech znáte s brankářem Sparty Jakubem Kovářem, že? Jaký je?
Jo, oba jsme z Písku, vyrůstali jsme spolu, byť nás dělí pár let. Ale spíše se tady budeme bavit o hokeji, ne řešit osobní rovinu. To je zbytečné. Ale gólman je samozřejmě výborný.
V mužstvu jste se nepotkali, viďte?
Potkávali jsme se tenkrát v mládeži, na zimáku, i s bráchou Honzou Kovářem, ale to už je strašně dávno. Jako děcka jsme jezdili i na společná soustředění. Takže jo, známe se.

Že by byl jako starší kluk vzorem, ke kterému byste vzhlížel…
Já jsem nikdy k nikomu nevzhlížel.
Do play-off jdete z šestého místa. Změnilo se něco, hecujete se více, když nejste považováni za favority série?
Nemyslím si, že by hecování bylo výraznější. Všichni víme, co máme dělat. Není potřeba se plácat po zadku, někoho přemlouvat a hecovat. Všichni víme, o co hrajeme a jdeme si pro to.
Co vám ukázal předkolo s Litvínovem?
Že v této lize není lehký soupeř. Nikdo. V každém zápase rozhodují drobný detaily, chyby, a kdo jich udělá méně, tak vítězí.

Pomohlo vám, že jste ho absolvovali a udrželi se v tempu?
Mně osobně jo. Hlavně jsme to zvládli na tři utkání a mohli jsme si odpočinout. Ty dny volna určitě pomůžou. Nebude to lehká série, takže každý volno, co dostaneme, musíme využít.
Těžší to bude i tím, že začínáte venku…
No, hned se na začátku zpotíme.
Podpoří vás i rodina přímo v Třinci?
Jezdit tady asi nebudou, protože s dětmi to je komplikované. Ale sledují to, malý hokej žere, takže v televizi běží od rána do večera. Už mě i pozná. (usmívá se) Dřív mu stačilo vidět jen hokej a hned se ozvalo: „Táta, táta“. Když pak viděl červené dresy, tak že tohle je táta, a teď už pozná Třinec. Už je to dobré.