Třeba rozjetý Hradec Králové stáhl náskok Ocelářů na devět bodů a má dva zápasy k dobru. Šestá Sparta ztrácí deset bodů a má dokonce o tři utkání méně. Je tedy zřejmé, že pokud Slezané opět nenakopnou mašinu, mohou nastat problémy.

Dobře si to uvědomuje také sportovní manažer Třince Jan Peterek, který nahradil na začátku prosince odvolaného Pavla Marka. „Fanoušek je šestý hráč, to si všichni uvědomujeme. Byli bychom rádi, kdyby nám v závěrečné fázi sezony pomohli. Bude to pro nás nesmírně důležité. Když se daří, podpora je moc fajn, ale nejvíce ji potřebujete právě v době, kdy to tak úplně nejde," řekla bývalá dlouholetá opora Ocelářů a ikona klubu.

S příchodem roku 2017 na vás přišel velký útlum? V prosinci jste z devíti zápasů osm vyhráli, v lednu ze sedmi jen dva. Jak na to nahlížíte?

Pochopitelně mě poslední výsledky i výkony vůbec netěší. Sezona je ale dlouhá, trvá osm měsíců, a během té doby je těžké udržet jednu vysokou úroveň, která by zajišťovala jenom výhry.

Znamená to tedy, že nepanikaříte. Přesto, nepřemýšlíte o hráčských výměnách? Ne všichni totiž na ledě očividně podávají optimální výkony…

Poslední lednový den končí přestupní termíny, všechny týmy se snaží doplňovat kádr. My nejsme výjimkou. Kontakty s ostatními kluby jsou a řešíme případné posilování. Pár hráčů je v ohrožení.

V neděli jste udolali Plzeň 3:2 po prodloužení a odvrátili pátou porážku v řadě. To jste si jistě oddechli…

Získali jsme bod v Pardubicích, teď dva s Plzní, čehož si vážíme. Kluci tam nechali srdce, odedřeli to. Šedesát minut je ale těžké udržet stejné tempo a nasazení. Škoda, že jsme vedení 2:0 neudrželi. Všichni si uvědomujeme, že zdaleka vše ve hře nebylo dobré. Nezbývá nám, než se po malých krůčcích zase snažit dostat nahoru.

V Třinci jste toho zažil hodně. Pamatujete, kdy jste byli v tabulce nahoře a přesto někteří fanoušci pískali a žádali hlavu trenéra?

Je to svým způsobem extrém. Jako hráč jsem vnímal nejen pozitivní, ale i negativní projevy fanoušků. Vzpomínám si, že nás to všechny štvalo. Rozhodně nám to ve výkonu nepomohlo. Nevnímal jsem tehdy okolní věci v klubu. Fanoušky jsem registroval hlavně během zápasu. Od dalších věcí jsem se snažil oprostit, raději jsem nečetl různé chaty. I přes lednové nezdary máme pořád rozjetou sezonu parádně a byli bychom rádi, kdyby tak i skončila.

Zdá se, že někteří fanoušci neodpustili trenéru Vladimíru Kýhosovi odstavení ikony Jiřího Polanského, který následně odešel do druhé švýcarské ligy. Přestože jste druzí, z tribun se při všech nezdarech ozývá pískot. Lidé skandují: Kýhos ven! Děláte něco pro uklidnění této nepříjemné situace?

Dlouhodobě máme naplánované setkání s fanoušky. Zorganizovali jsme ho na 8. února a účast přislíbil právě také Vladimír Kýhos. Měl by přijít dokonce i jeden vybraný hráč. Začít by se mělo v sedm hodin večer, aby mohli dorazit i lidi z práce. Nevnímáme to ale vyloženě jako uklidňování situace. Už jsme jedno setkání měli a myslím, že to pro obě strany bylo dobré.

Předpokládám, že je pro vás důležité, abyste fanoušky cítili v zádech…

Jasně, fanoušek je šestý hráč, to si všichni uvědomujeme. Byli bychom rádi, kdyby nám v závěrečných fázích sezony pomohli. Bude to pro nás nesmírně důležité. Hráči tu jejich energii vnímají a na ledě cítí. Bohužel nejen tu pozitivní, ale i tu negativní, a ta je při hře zabrzdí. Když se daří, podpora je moc fajn, ale nejvíce ji potřebujete právě v době, kdy to tak úplně nejde.

Vy jste působil v ruské KHL. Dá se srovnat tamní tlak na hráče s tím v extralize?

Já hrál naštěstí v Lokomotivu Jaroslavl, když se dařilo, dvakrát jsme vyhráli titul. Je fakt, že jsem zažil třeba i takovou věc, že za mnou přišel generální manažer před zápasem a řekl mi, že mám poslední šanci se ukázat, jinak si balím kufry a jedu. To si pamatuju dodneška. Jsou v Rusku věci, kdy se s vámi nemazlí. Teď už to mají nastavené trochu jinak, podmínky, odstupné a tak. Ale tohle je všude stejné. Pokud hráč neodvádí svoje, tak tam tlak je. V Rusku se to od vedení přelívalo vesměs na trenéry. A to jsme měli úžasnou výhodu, že jsme měli trenéra Vůjtka, který byl jak houba. Vůbec na nás tlak nepřenášel.

Zmiňujete legendárního trenéra Vladimíra Vůjtek, který nedávno vzpomínal, že jste vyhráli třeba 6:2 a on i tak musel jít na kobereček vysvětlovat, proč jste dostali dva góly…

To se právě ke mně až tak nedostalo. Trenér by měl tlak absorbovat a neměl jej přenášet na hráče. Aby hráči mohli hrát. Jo, zažil jsem situace. Náš hlavní sponzor byly dráhy, na zápas se přijel podívat ministr dopravy a přišel majitel dolů a říká dneska vyhrajete a udělejte to jak chcete. Takovým tónem. Do patnácté minuty jsme se všichni třepali a nebyli schopní hrát. Vím, jak to působí na hráče, takový tlak. Ale utloukli jsme to. Tlak tam byl. Ale třeba fanoušci byli skvělí. Musím říct, že nás, nebo mě jako cizince, měli rádi. Všechno do pozitivna. To bylo milé.

Je podobný tlak v Třinci?

My máme super majitele, sport chápe. Ví, že ne vždy se musí vyhrát. Ale samozřejmě, taky je náročný na to, když vidí, že se dole neodvádí maximum. Nemusí to vyjít, ale hráč musí odvést maximum. Majitel je úžasný v tom, že dovede vytvořit tlak, aniž by musel zvyšovat hlas.

Vy jste pod tlakem?

Třinec je pod tlakem pořád. Hráči sami od sebe chtějí maximum, jsou na sebe přísní. Každý chce vyhrávat. Tlak si vytváří každý hráč na sebe a pokud se nedaří, tak jej to štve. O tlaku zvenčí ani není třeba mluvit, že by někdo potřeboval ještě víc tlačit. Všichni víme, o co jde a proč hokej hrajeme.

Na Třinec je dlouhodobě tlak větší, jako na všechny favority extraligy. Jsou na to hráči připravení, jsou odolní?

Vidím, že kluci jdou postupně nahoru. Už jsem řekl, pokles formy může přijít, nejde to zvrátit mávnutím proutku. Teď jde o to, jak se z toho kluci dostanou. A v neděli proti Plzni jsem viděl, že tam bylo dohrávání soubojů, bruslení, enormní nasazení. Šlo vidět, že chtějí a zase jim to začíná jezdit. Že tam je pohyb lepší. Od toho se můžeme odrazit. Taky je mi líto, že to nebylo za tři body, ale s hrou jsem byl spokojený. Vidím to pozitivně.