„Jsem rád, že jsme kluky podržel a jsme zase ve finále,“ řekl Ondřej Kacetl, který zaznamenal 55 úspěšných zákroků. Ty nejluxusnější předvedl v prodloužení. Nejprve vzal vyrážečkou po domácím výpadu dvou na jednoho gól Řepíkovi, následně si poradil také se samostatným únikem Buchteleho.

„Byly to jasné šance. Třikrát jsem slyšel po zákroku ze střídačky, že to bylo super. Užil jsem si to a pořád věřil, že nám tam spadne nějaké nahození. Že máme sílu, abychom rozhodli. Že chceme historii přepsat,“ narážel třinecký fantom s maskou na fakt, že do série s Pražany se nikomu ve vyřazovacích bojích tuzemské nejvyšší soutěže nepodařilo otočit stav série z 0:3 na 4:3.

Historii přepsal v čase 121:46 Miloš Roman. Šlo o druhý nejdelší zápas v dějinách. „Zápas se hraje tak dlouho, jak se hraje,“ prohodil Kacetl. „Pokud jde o sedmý zápas, snažil jsem se koncentrovat puk za pukem. Na každé nahození. Nechtěl jsem to podělat, protože cokoliv může rozhodnout. Pořád jsem hledal puky, i když to bylo těžké. Když se nehrálo, snažil jsem se zhluboka dýchat a trošku vypnout. V tu chvilinku nemyslet na hokej. Ale jakmile se hodilo buly, zase jsem byl soustředěný,“ líčil.

„U nás máme heslo familia… Obrovská týmová síla. Jeden maká za druhého. Makat, zblokovat střely, to je to, čím se řídíme. Ve všem si pomoct. A nevzdat se. Což jste mohli vidět. Důležitá je víra. V tým, v druhého hráče vedle. To nás posouvá dál. Musím říct, že jsem opravdu věřil klukům, že zrovna my tu historii přepíšeme,“ vykládal Ondřej Kacetl. Na finálovou bitvu s Pardubicemi se těší. „Nebudu lhát, chceme znovu vyhrát,“ zakončil Ondřej Kacetl.