Ti o svém vedení rozhodli ve čtvrtek ve strhujícím pátém duelu série, který našel rozuzlení až v samém závěru základní hrací doby.

Jedním z hlavních aktérů byl Michal Kovařčík, který v 57. minutě vyrovnávacím gólem na 2:2 vykřesal naději na zvrat.

A ten se nakonec skutečně udál, neboť dvacet sekund před koncem rozhodl jeho spoluhráč Milan Doudera. „To byla obrovská euforie! Ještě teď se klepu,“ svěřil se mladší z bratrů Kovařčíkových bezprostředně po závěrečné siréně.

„Je neuvěřitelné, jak jsme to dokázali otočit, ale nesmíme zapomenout, že to je pořád jen 3:2 a hraje se na čtyři výhry. Ještě musíme uhrát tu poslední. Do dalšího zápasu musíme jít s pokorou,“ vysypal ze sebe bezprostřední dojmy.

Ani jemu nebylo za stavu 1:2 do zpěvu. „Plzeň hrála fakt dobře a z naší strany to ani nebylo to, co bychom chtěli, ale před poslední třetinou jsme si řekli, že po nich půjdeme a že už nemáme co ztratit. A to štěstíčko, které jsme v průběhu celé série postrádali, se teď konečně otočilo k nám čelem,“ připomněl nejen Douderovu vítěznou trefu dvacet sekund před koncem, ale i Pourem nastřelenou tyč za stavu 1:2.

Povede se Ocelářům vyzrát na soupeřova gólmana Frodla i v Plzni?

Šance měli už předtím

Důležité bylo, že Oceláři si šli cílevědomě za vítězstvím. Věřili tomu, že jsou schopni uspět. Ostatně, útok bratrů Kovařčíkových s Ciencialou měl několik šancí. „Jednou to tam měl Ondra skoro do prázdné, pak to zase Ondra nahrával Činelovi a jejich bek to tak tak chytil. I mně scházel kousek v jedné šanci,“ vybavoval si Michal Kovařčík.

Podstatné bylo, že šel štěstíčku naproti. „U toho gólu jsem to prakticky jen tak plácnul na tyč a Frodl si to tam sklepnul. Měl smůlu, ale takový je hokej,“ dodal.

Kovařčík ocenil, že Třinec hrál podobně jako v Plzni. „Museli jsme je napadat, být nepříjemní, ale tohle ovládá i Plzeň. Nemůžeme čekat, co s námi udělá, musíme sami udávat tempo zápasu,“ upozornil a zdůraznil, že série ještě není u konce. „Nesmíme si myslet, že už je to teď vyhrané. Pokora musí být,“ uznává.

Psychicky však musí být Oceláři hodně na koni. „Zase jsme inkasovali jako první, byl bych rád, kdyby to už bylo jednou opačně. Ale je vidět, že to s námi nezacloumá, byť je nepříjemné, když musíte dohánět. Už jsme si však několikrát dokázali, že umíme otáčet. Vidíme tu naši sílu, že nikdy neskládáme zbraně. Snad už ten obrat v sérii v Plzni dokončíme,“ přeje si závěrem dvaadvacetiletý útočník.