A hned byl vidět. Coby člen první formace po boku Vrány a Wolského nahrával svým spoluhráčům na dva góly. Oceláři doma zvítězili 4:3 a povzbudili se před venkovním tripem, který je tento týden čeká.

Martine, co proti Liberci rozhodlo?

Střetly se dva vyrovnané týmy. Myslím, že jsme dali góly v momentě, kdy jsme to potřebovali, hlídali si vedení 4:3. Oni měli také hodně šancí, ale Kouba (Jakub Štěpánek) chytal výborně. 

První dvě třetiny byly gólové, ta třetí už opatrnější, proč?

Tam už se hraje na vítězství. Už to není o tom, kdo dá gól, ale jestli to udržíme. Nemuseli jsme skórovat, chtěli jsme vyhrát. 

Jak moc to pro vás bylo těžké vracet se po tak dlouhé pauze?

Osm a půl měsíce jsem nehrál pořádný zápas. Teď v Pardubicích to bylo poprvé. Samozřejmě se ještě necítím v top formě, ale budu na tom pracovat.

Naposledy v zápasové akci byl Růžička v dubnovém finále s Libercem a pak slavil takto s pohárem. Na led se vrátil po osmi měsících.

Bylo lepší začít venku, tedy v Pardubicích?

Je to celkem jedno. Domácí led je domácí led, ale nechal jsem to na Vencovi, na trenérech, kteří to tak určili. 

Hned vás nasadili do první lajny…

To taky určuje trenér. Dlouho jsem nehrál, kluci hráli dobře, a jestli by mě na úvod dali do druhé či třetí řady, tak bych to prostě respektoval. 

Je pro vás jednodušší vracet se do zápasového tempa po boku takových hráčů jako jsou Wolski a Vrána?

Jistě, jsou to super hráči. Petra znám, Wojtek hraje výborně. Doufám, že to tak bude pokračovat a góly budeme dávat dál. 

Proti Liberci jste oběma nahrál na gól. Je z vás nahrávač?

(úsměv) To nějak vyplynulo ze hry. Když tu šanci mít budu, tak samozřejmě budu chtít vystřelit. Teď jsem nahrával a jak Petr, tak Wojtek si tam to svoje místo pro zakončení našli.

Ale pro vaše sebevědomí bude asi dobré dát rychle gól, že?

Pro sebevědomí ano, protože ode mne se ty góly čekají. Ale já na to úplně nekoukám. Po takové pauze se hlavně potřebuji cítit na ledě dobře, a když se budu cítit dobře, tak ty góly určitě přijdou.

Šance na gól přišla po faulu na vás. Nechtěl jste jet trestné střílení?

I tohle určuje trenér (úsměv). Wojtek ty nájezdy jezdí dobře, dává góly, tak přece to nebude tak, že přijdu a hned pojedu. Jsem rád, že mu to tam padá, protože v Pardubicích dal důležitý gól. Když trenér určí mě, tak pojedu rád já.

Wojtkovi se zastavil před brankou puk, nerýpli jste si do něj, že to udělal jako Marchand?

Marchand to měl jinak (minul puk už na středovém kruhu – pozn. aut.). Trošku mu to sjelo, to se stává, když to chce člověk takhle udělat.

Jak dlouho jste se chystal do zápasu?

Už před Vánoci jsem trénoval mimo led a na led jsem skočil někdy kolem Vánoc. Takže asi tři týdny. 

Máte v hlavě obavy?

Měl jsem, ale zkoušel jsem je dostat z hlavy, protože s tím do zápasu jít nejde. Čekám ale, co to tělo udělá. Každý den se vzbudím a už nejsem nejmladší.