Oceláři jsou favoritem, procházka je ale nečeká. Vědom si toho je i útočník Andrej Nestrašil, byť loňskou sérii ve stejné fázi vyřazovacích bojů nezažil.

„Už před play-off někteří kluci říkali, že to bylo těžké. A nepříjemný tým. Budou napadat, budou poctiví, nepříjemní a všude. Velmi dobře jsou na tom bruslařsky. V této fázi sezony si ale asi nemůžeme vybírat,“ říká na úvod rozhovoru.

„Čtyřikrát jsme je sice v základní části zdolali, ale víme, že to bude velmi těžké. My ale budeme hrát pořád to naše a budeme doufat, že nám to bude vycházet,“ věří Nestrašil.

Trenér Třince Václav Varaďa.
Kouč Ocelářů Varaďa před semifinále: Základní část? Smazáno! Jede se od nuly

Vraťme se ještě ke čtvrtfinále. Sledoval jste ostatní série?

Osobně jsem se snažil z hokeje vidět co nejvíce. Ne vždycky jsem sledoval celý zápas. Nehrála Bolka s Hradcem zároveň s námi? Že jo? Takže zrovna těchto zápasů jsem moc neviděl, jen výsledky. Nemůžu ani říct, že bych byl překvapený, jak jsou možná všichni ostatní. Je to play-off. Základ je se do něj dostat a pak už je to otevřené pro každého.

V čem je síla Boleslavi, že jste nebyl tak překvapený?

Říkal jsem to z toho důvodu, že v play-off se opravdu může stát cokoliv. Pardubice, Budějovice… Kdybychom před sezonou vždycky dokázali přesně tipovat, jak to dopadne, tak sázkové kanceláře nemají práci. Vždycky se nějaké překvapení stane. Boleslav skvěle bruslí. Jejich soupeř si ani na chvíli neodpočine. Pořád jezdí, hrají poctivě. To je, myslím si, jejich největší síla.

Třinecký útočník Martin Růžička (vlevo).
Kanonýr Ocelářů Růžička: Boleslav? Vybavilo se mi loňské semifinále. Bude to boj

Jako excelentní bruslař se na Boleslav tedy těšíte?

(zasměje se) Tak, já jako excelentní bruslař už od čtvrté třídy se s tím vždycky nějak srovnám. Těším se. Mám play-off hrozně rád. Zápasy, kde každá situace může sérii rozhodnout. Když se hraje v základní části 56 utkání, už je to někdy na člověka dlouhé. Jsou tam i takové, kdy už víceméně o nic nejde. Mně osobně je jedno, jestli budeme hrát s Boleslaví, nebo někým jiným. Jdu do každého zápasu stejně. A myslím, že to tak v kabině máme všichni.

Říkal jste, že zápasy play-off vás baví. Jaké to je ho hrát v 31 letech v Česku vůbec poprvé?

Abych byl upřímný, přijde mi, že jdeme proti světu, nebo proti trendu, kam se hokej ubírá. Je tady spousta osobních soubojů, takové to hákování, přidržení… Je hrozně těžké se přes soupeře dostat. To ve světě, když se dívám třeba na zápasy NHL, už vůbec není. Jakýkoliv krosček nebo přidržení je okamžitě faul. Tohle je tady hrozně náročné, jsou tam osobní souboje, všichni se snaží dobře bránit. Ještě k tomu Vítkovice – velcí hráči, dobře bruslí, to byla po fyzické stránce velmi náročná série. Uvidíme, jak to bude s Boleslaví. Možná nebudou hrát tak fyzický hokej jako Vítkovice, ale zase budou o něco lépe bruslit. Tak uvidíme.

Třinecký obránce Martin Marinčin (vpravo).
Ocelář Marinčin před semifinále: Kelemen? Držet mu hokejku a být u něj natěsno

Je problém v rozhodčích, že fauly nepískají?

To na mě nešijte, takovou boudu. (usměje se) To vám říkat nebudu. Já říkám, jaký z toho mám pocit, když jsem na ledě. Je to můj osobní názor. Je to otázka ligy, ne specificky rozhodčích nebo jednotlivců. Jen z toho mám takový pocit, že tyhle háčky a držení se tady nechávají ještě trošku víc, než třeba v Rusku.

Mluvíte jenom o play-off, nebo myslíte i základní část?

Styl pískání se mění v každé lize. Samozřejmě, že v play-off se to trošku víc pouští. Myslím to celkově.

Nedoplácí na to český hokej na mezinárodní scéně?

To nemůžu říct.

Čtvrtfinále play off hokejové extraligy - 4. zápas: HC Vítkovice Ridera - HC Oceláři Třinec, 24. března 2022 v Ostravě. (zleva) Martin Růžička z Třince a Marko Daňo z Třince.
Hotovo! Oceláři z Třince jdou do semifinále, Vítkovice na ně nestačily

S Vítkovicemi jste dávali málo gólů. Dá se teď ještě něco nacvičit, vypilovat?

Trénovat střelbu, to je… (krčí rameny) Někdy je série, kdy vám na výhru stačí dva tři góly. My chceme vyhrávat, to je na tomto týmu skvělé. Nepotřebujeme dát sedm gólů. Když přijde zápas, kdy to bude soupeři padat, tak třeba budeme i my hrát trošku jinak a gólů dáme víc. A není to o tom, že já si dám gól, ty si dáš gól, nebo si všichni uděláme pohodu. Jdeme za cílem, který máme a naším cílem je vyhrávat zápasy.

V útoku nastupujete s bratry Kovařčíky. Jak na vás působí?

Od začátku sezony říkám, že to jsou skvělí hokejisté. Na ledě si rozumíme, dobře se doplňujeme. To, co třeba oni tolik nemají, mám já, a naopak. Mluvili jsme o bruslení. Oni jsou na tom rychlostně skvěle, což mně pomáhá. Já jsem zase silný v rozích na puku. Z toho zase mohou těžit oni. Skvělí jsou i jako kluci, sedli jsme si velmi dobře lidsky. Mně to s nimi vyhovuje.

HC Oceláři Třinec (Faksa, mládež, Ukrajina; 21. 3. 2022)
Faksa pomohl malým hokejistům, Oceláři myslí i na děti uprchlíků z Ukrajiny

Jací jsou?

Co se týče hokejových dovedností, tak si jsou relativně podobní, ale jako lidé nemohou být více rozdílní. To je neuvěřitelné, jako nebe a dudy. Hodně mě baví být mezi nimi a popichovat je na jednu i druhou stranu… Tam jsou jako noc a den.

Jeden je živější a druhý klidnější?

Dejme tomu. (směje se)

Před olympiádou jste byl zklamaný, že jste se nedostal do výběru. Nakoplo vás to, jak to vnímá hráč po třicítce? Je to motivace něco ještě dokázat, sáhnout si na český titul?

Určitě jsem byl velmi zklamaný, ale nevím, jestli motivace tady po tom je to správné slovo… Nevím, jak přesně to popsat. Ale můžeme to nazvat motivací. Byla tam spousta kluků, kteří hrají v této lize a jsou ročníkově podobní i mě. Mrzelo mě to, ale pro mě, musím říct, klubový úspěch je daleko více. Reprezentační turnaje jsou super, klobouk dolů před těmi, kteří tam jedou a vyhrávají medaile. To je neuvěřitelné. Sezona ale trvá osm měsíců a tam se ukáže proces týmu, parta a všechno. To zadostiučinění z titulu, z medaile, je ještě o něco větší.