„Ale zase to byl velmi náročný zápas, bojovný, vysilující. Ve správný čas se nám díky přesilovce povedlo dát rozhodující gól, a proto jsme vyhráli,“ pochvaloval si jeden z třineckých forvardů Tomáš Marcinko.

Byla na soupeři vidět jistá psychická deka? V posledních zápasech Sparta docela hořela…

Nezdálo se mi. Spíš se chtěli vytáhnout a utnout sérii nezdarů. Ostatně, takhle k zápasu nemůžeme přistupovat, protože by se nám to vymstilo. Musíme se dívat pouze na svou vlastní hru, bez ohledu na to, jestli se našemu soupeři zrovna daří, nebo ne.

Vám se nicméně daří velice. A vypadá to, že je vám jedno, jestli hrajete doma či venku…

V úvodu sezony jsme hráli několik zápasů v řadě venku, potom se to otočilo a ztrátu jsme dohnali. Je příjemné, když hrajete doma, ale neohlížíme se na to. Stále se snažíme hrát svůj hokej. Teď vyhráváme, ale nelítáme hlavou v oblacích. Stále musíme pracovat na některých aspektech naší hry, aby měl každý z nás chuť se herně posouvat. Nemůžeme si dovolit podlehnout sebeuspokojení, stále je tady prostor pro zlepšení.

Takže pozici tabulkových lídrů neřešíte?

Abych se přiznal, tabulku moc nesleduji. Těší nás, že jsme momentálně první a lidé okolo se o tom baví, ale nijak zásadně to neřešíme. Koncentrujeme se vždy jen na nejbližší zápas, protože body se počítají až na konci a vyhrávat nebudeme donekonečna. Nesmíme to přeceňovat. Namistrovaní určitě nejsme, je tady parta normálních kluků, kteří se prostě baví hokejem.