Trenér třineckých Ocelářů by mohl prolomit toto nepříjemné čekání, ve hře jsou totiž medaile z „oceli“, které byly v úterý představeny veřejnosti. Jak se Varaďovi líbí?

„No, jedna je zlatá, druhá stříbrná a třetí bronzová. Kdyby vypadaly sebehůř, já bych byl hrozně rád za jednu z nich. Ne, opravdu, vypadají skvěle, ale cesta k nim je daleká,“ uznává Varaďa.

Bude vaší výhodou, že hrajete doma?

Cestování a sžívání s časovým posunem odpadá, což je pro nás lepší. Věřím, že i fanouškovská podpora bude obrovská, že celý region, náš kraj, ve finále ty kluky podpoří k dosažení co nejlepších výsledků.

Na letošním šampionátu vozíčkářů v Ostravě jste si pochvaloval atmosféru mistrovství a vyslovil přání, aby podobná panovala i na blížících se dvacítkách.

Jistě, tu atmosféru u vozíčkářů bych klukům přál. Tam fanoušci byli vděční za to, jaký má tým herní projev, jak hráči pracují a jak se snaží. Tím celé družstvo neskutečně podpořili a hnali je za dobrým výsledkem.

Medaile pro hokejový šampionát dvacítek, které Česko na přelomu roků 2019 a 2020 hostí, jsou na světě. Autorem návrhu je Oldřich Sládek.

Češi čekají na medaili z mistrovství světa dvacítek už třináct let. Bude i toto motivace?

Já se nedívám na to, co bylo předtím, žiju tím, co je tady a teď. Sám si vzpomínám na své dvacítky, jednou jsme skončili čtvrtí, podruhé pátí, měli jsme velmi dobré týmy, spousta hráčů se prosadila v NHL a výsledek na dvacítkách stejně nebyl. Klidně se to může stát teď, že to prolomíme, ale jak říkám, je to těžké. My každopádně uděláme pro úspěch maximum.

Ne každému se v kariéře podaří mít dvacítky doma. Budete i v tomto směru na kluky nějak apelovat?

Ten fakt specifičnosti domácího šampionátu bude sám o sobě motivací, oni to jistě také ucítí v podpoře od svých rodin, blízkých. Tři týdny budou doma, když půl roku jsou po světě. Já jim v tom pomůžu ve stavu, kdy se třeba nebude tolik dařit, i ve stavu, kdy se naopak dařit bude.