Nejprve po jeho faulu dostal možnost trestného střílení liberecký Marek Kvapil. Neuspěl. Ve druhé třetině dostal Roth pukem do tváře a odbruslil do kabiny. V té poslední byl ale u vyrovnávací trefy Davida Ciencialy na 1:1. Jenže nakonec slavili v prodloužení Severočeši.

„Velká škoda, mohli jsme vyhrát. Měli jsme čtyřicet sekund přesilovku pět na tři, tam jsme to měli využít a zápas by vypadal jinak,“ připomněl moment na startu druhé půle. „Někdy nám to tam napadá, někdy ne. Střely tam byly, ale neodrazilo se to k nám,“ smutnil po porážce.

Nechyběly vám po vysilujícím průběhu utkání v prodloužení už síly?

To ani ne, každý už pak přepne na autopilota. Všichni jsou unavení, i soupeř. Je to o jedné chybě. Kdo ji udělá, prohraje. Nechci říct, že by tam dnes byla nějaká vyloženě hrubka, ale prostě nám to tam u gólu prolítlo a Liberec bere druhý bod.

Přitom po tom vašem vyrovnání chvíli před koncem jste museli být ve velké euforii, ne? I v utkání jste měli víc šancí. Co to pak udělá s psychikou?

Myslím, že nic. Je to 2:2 a asi nikdo nečekal, že to bude 4:0 na jednu nebo druhou stranu. Potkaly se prostě dva nejlepší týmy základní části a výsledek je, že se to tahá. 

Co chybělo vašim přesilovkám?

Podle mě nějaký moment překvapení. Pořád jsme čekali jeden na druhého, s čím kdo přijde. Nepřišlo nic. Nikdo nevymyslel něco překvapivého, čím bychom tu čtveřičku Liberce rozbourali.

Vy sám jste dostal před koncem druhé části pukem do obličeje. Velká nepříjemnost?

V pohodě. 

Co trestné střílení Kvapila: Jak jste jej prožíval?

Tak tohle nepříjemné bylo. Ještě, když to jel zrovna Kvapil, který to má v ruce. Naštěstí nás Šimon podržel. Drží nás celou sezonu a zase to ukázal.

Série je srovnaná. Mění se tím pro vás něco?

Myslím si, že vůbec nic. Věděli jsme, že do Liberce ještě pojedeme, je to stejná situace, jako kdybychom vyhráli. Prostě se tam pojedeme porvat o výhru, i když v Liberci to není lehké nikdy, to ví každý. Ale ve finále jsme tam už jeden zápas vyhráli, tak proč bychom tam nemohli vyhrát znovu?