Oceláři se po mizerném vstupu do sezony výkonnostně i výsledkově zvedli a už dostihli širší čelo tabulky. Se zápasem k dobru oproti Spartě či Hradci Králové mohou dokonce pomýšlet na první trojku.

Poslední výhra nad do neděle vedoucím Libercem to jen potvrdila. Pod vítězství 5:3 se podepsal i dvougólový střelec večera Vladimír Svačina. „Jsem hlavně rád, že jsem se dostal nad svá loňská čísla. V poslední sezoně jsem se v základní části trefil jen třikrát,“ připomněl Svačina, aktuálně už čtyřgólový útočník Ocelářů.

Co se v kabině dělo po té první nevydařené třetině, kterou jste prohráli 0:2?

Řekl bych, že paradoxně vůbec nic. Asi to vypadalo, že byla nějaká bouřka, ale spíš jsme si v klidu řekli, co musíme hrát, že si na ledě musíme pomoct, zklidnit hru. Liberci to bruslilo, dohrávali nás a my jsme nevěděli, kde nám hlava stojí. Za ty zbylé dvě třetiny jsme si ale výhru zasloužili.

Vy sám jste cítil nějakou zvýšenou motivaci, když jste v Liberci dříve hrával?

Ani ne, hráč se musí namotivovat na každý extraligový zápas. Ale samozřejmě jsem se na kluky těšil, protože jsem tam zažil pěkné časy. Třeba na Romču Willa.

Vladimír Svačina (zcela vlevo) je teď podobně jako spoluhráči spokojen s výkony mužstva.

Pojďme se vrátit k vašim gólovým situacím. Nejprve vám nahrával Růžička bekhendem…

Ano, perfektně podržel puk na modré čáře, tak jsem do toho šlápl a mazal do brány. Růža mi to krásně prohodil a já střílel z jedničky. To je pro gólmana vždy těžší. Naštěstí to tam propadlo.

Vaše druhá branka byla opravdu pěkná. Ve vaší kabině se říká, že „utržený vagón ze Studénky“ je Martin Adamský, ale vy jste také vypadal pěkně rozjetě…

(smích) No, řekněme, že jsem spíš dojížděl. S rychlostí Ády se nemůžu srovnávat, já tam přijel jako nějaký osobák, ale povedlo se mi to trefit. Celá ta druhá třetina nám neskutečně sedla, to nám vyhrálo zápas.

Byla to vaše nejlepší třetina v dosavadním průběhu sezony?

(přemýšlí) Já bych řekl, že nejlepší třetina byla asi ta první v Olomouci. Protože tam jsme jeli trochu s respektem, že Olomouc doma hraje neskutečně, vždycky na soupeře vletí, ale my jí nedovolili skoro nic. Tam to možná bylo ještě o krapet lepší. Tady to bylo 0:2 po první třetině a my věděli, že tak pokračovat nemůžeme.

Hlavně začátky třetin, respektive té první a třetí, vám vůbec nevyšly. Pokaždé přišel brzký gól. Nebyl to trochu šok?

Ten první ano, ale ten ve třetí s námi vůbec nic neudělal. Tam jsme pokračovali ve hře z druhé třetiny a já cítil, že jsme v takovém laufu, že nás to nemůže zastavit. Dali jsme pak na 5:3 a už si to pohlídali. Ale určitě to nebylo ideální, tak rychlé góly po pár sekundách nemůžeme dostávat.

Dva góly vám dal Marek Kvapil, nejproduktivnější hráč soutěže. Neříkali jste si, že ho budete bránit důsledněji?

No, když to někomu lepí, tak mu tam spadne absolutně všechno. Určitě jsme na něj nezapomněli, ale je znát, že je momentálně ve fantastické formě. Už dlouho jsem podobnou u nějakého extraligového hráče neviděl.

Vy si ho pamatujete ještě z Vítkovic. Posunul se za ta léta hodně?

Když hrál ve Vítkách, tak jsme seděli vedle sebe. Spolu v lajně jsme ale nehráli. Přišlo mi, že tenkrát to moc nerozdával, že byl spíše takový přímočarý střelec a všechno rval do brány. Teď k tomu přidal i hokejové myšlení, nahrávky. Teď je to jednoznačně nejlepší hráč v lize.

Je znát, že je ve velké pohodě?

Pohodu, to on měl vždycky (smích).

Vy jste ale také v pohodě. Po té vaší druhé brance jste se tam nějak špičkovali s gólmanem Willem?

Jo, protože jsem mu dal gól zrovna na lapačku. Neskutečné. Když jsem ještě byl v Liberci, tak jsem mu na tréninku gól na lapačku nikdy nedal. Prostě to nešlo. Je strašně těžké mu dát branku nad lapačku. Když mi to tam pak v zápase spadlo, tak jsme se na sebe jen podívali a zasmáli se. Romča kroutil hlavou, protože si na to taky vzpomněl. Schválně mi ukazoval lapačku, jak je to možné a zrovna ode mě.

Tlačíte se teď více do střelby?

Snažím se, trenéři mě na to upozorňují. Sám vím, že musím víc střílet, ostatně, mám to pořád na talíři i doma.

Nepovídejte? Od koho?

Říká to mamka, taťka… Když mluvím s mámou, tak řekne: Otec tě pozdravuje, ale střílej! (smích)

Máte výbornou formu, z posledních šesti zápasů jste pokaždé bodovali, pětkrát vyhráli. Nemrzí vás, že teď přichází reprezentační pauza?

Popravdě, s kluky jsme ji už vyhlíželi. Program byl náročný, i s tou Ligou mistrů jsme toho odehráli docela dost a jsme celkem potlučení, takže volno využijeme k regeneraci a pak pořádně potrénujeme na pokračování soutěže. Je dobré, že jsme těsně před pauzou vyhráli, na trénincích bude aspoň dobrá nálada.