Stálá expozice „Pohledy do dějin farnosti Frýdek“ v horní části svatojánské věže seznamuje prostřednictvím textového a obrazového materiálu se základní faktografií týkající se bohatých církevních dějin dříve samostatného města Frýdku a nejbližšího okolí.

Informační panely jsou věnovány tematickým okruhům, jako jsou církevní správa Slezska, dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku a jeho nepřehlédnutelné věže, poutní místa na území farnosti, které reprezentují frýdecká bazilika Navštívení Panny Marie a dřevěná kaple Povýšení sv. Kříže nad pramenem v Hájku, další kostely a sakrální objekty ve Frýdku, Lískovci, Starém Městě a Panských Nových Dvorech.

Součástí expozice je několik trojrozměrných exponátů z depozitáře frýdecké farnosti. Většinou se jedná o unikátní a dosud nikdy nevystavené předměty, mezi nimiž si pozornost zaslouží např. fragment pozdně gotického kostelního portálu, barokní pískovcová plastika sv. Jana Nepomuckého či funkční zvon sv. Barbory z roku 1850. Autorem scénáře stálé expozice je historik David Pandur, který působí v Muzeu Těšínska.

Podklady pro stálou expozici byly získány nejen z bohatých sbírek Římskokatolické farnosti Frýdek, ale také z fondů Muzea Těšínska, Státního okresního archivu Frýdek-Místek a především ze soukromých sbírek. Koncepce galerie vyplynula přirozeně z charakteru samotného interiéru věže a z reálných podmínek vymezujících možnosti instalace. Orientací na prostorové instalace v komunikaci s místem samotným - s jeho atmosférou, géniem loci – chce oslovit umělce, pro které by tvorba pro konkrétní místo byla výzvou a inspirací zároveň.

První výstava ve věži je současně prvním kontaktem umělce s tímto neobvyklým prostorem. „Oslovila jsem proto tvůrce obdařené mimořádnou vnímavostí pro dané místo, jejichž výtvarná tvorba osobitým způsobem rozvíjí reduktivní polohy umění blízké evropskému minimalismu, a hudební osobnosti, pro které je zajímavý prostor navozením nových podnětů,“ vysvětlila Dagmar Čaplyginová s tím, že kontaktovala sochaře, akčního umělce a tvůrce světelných instalací Pavla Korbičku (1972), absolventa AVU, asistenta v ateliéru Socha II (nefigurativní sochařství) Jana Ambrůze na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a sochaře Oldřicha Moryse (1983), letošního absolventa téhož ateliéru.

Další osobností je hudební skladatelka Lucie Vítková (1985). Vystudovala hru na akordeon na brněnské Konzervatoři, od roku 2008 studuje kompozici na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Instalace Pavla Korbičky a Oldřicha Moryse pracuje s jevem vystihujícím podstatu věže jako architektury - a to s její vertikalitou. Neónové vertikály Pavla Korbičky založené na působení světla v mnohosti možných významů dosahují až k symbolice duchovní. Neobyčejnost obyčejných předmětů Oldřicha Moryse, jejich reálnost a hmotnost v průniku dimenzemi věže ve vertikále tvoří zajímavý protipól ke Korbičkovým světelným liniím. Lucie Vítková zvolila akustickou instalaci na principu celulárního automatu.Vychází ze zvuků věže, která se tak stává svébytným hudebním nástrojem.

Všichni představení umělci přistoupili k výlučnému prostoru svatojánské věže s velkým respektem a citlivostí. Název uměleckého projektu „Dotknout se místa“ naznačuje některé společné podněty prostupující jejich vzájemným setkáním v rozpětí výtvarného a hudebního umění. Věž je otevřena od 27. 5. do 11. 9. 2011 vždy v pátek, sobotu a neděli, vstupné je dobrovolné. Projekt svatojánské věže byl realizován díky podpoře Nadace OKD. Na provoz přispěli: Moravskoslezský kraj a Statutární město Frýdek-Místek. Provozuje ji sdružení Filip Neri.