Ambiciózní mladík z Mostů momentálně studuje brněnskou konzervatoř. „Odmala jsem chodil do souboru Jackové. Ze začátku jako tanečník, ve druhé třídě, tedy asi v sedmi letech, jsem se přihlásil na housle do základní umělecké školy k panu Ježowiczovi. Ten mi dal základy,“ vzpomínal Bazgier s tím, že časem začal vystupovat s muzikou Jackové.

„Na lidové muzice mě baví hlavně parta, se kterou si můžu zahrát,“ zamyslel se devatenáctiletý mladík. S Jacky stále občas vystupuje, ale při studiu mu na to moc času nezbývá. „Spíš hrajeme v Brně s cimbálovkou, která je složená z lidí z konzervatoře,“ naznačil. A tvrdí: „Muzikou se budu živit, to vím určitě. Jen nevím, zda lidovou, nebo klasickou hudbou. Na škole hraju jen klasiku, snaží se nám tam vštípit všechno – od baroka až po současnou hudbu. Bylo by fajn, kdybych se prosadil i v tom zpěvu, ale myslím, že housle mi zatím stačí.“

Vzorem je mu třeba slavný Jiří Pavlica, jenž stojí v čele souboru Hradišťan. „Já ho mám rád, protože lidovou hudbu tvoří a vymýšlí stále nové písně, což je docela těžké. Má tam i výborné muzikanty,“ konstatoval Bazgier. Přitom na konzervatoři se mu „dobře hraje Bach“ a podrobně studuje i dílo Čajkovského.

A co si mladík z Mostů myslí o legendárním Paganinim? „Není pochyb, že ve své době to byl fakt špičkový hráč. Samozřejmě, že někteří byli i stejně dobří, o nich se ale málo ví,“ poznamenal Bazgier. V sobotu na akci v Domě PZKO vystoupil se svým 22letým kamarádem Pavlem Motykou. „Kolegu chválím. Mně se s ním hraje úplně úžasně,“ pravil Bazgier.

Pro Motyku je lidová muzika spíše koníčkem, i on ale vystupuje se zbytkem muziky Jackové. Při akci Gorolský den s jídlem však bavili sál sami dva. Návštěvníkům hráli i známou lidovku „Aj, bačo, bačo náš…“, ve které ale mladíci zpívali, že „pěkné ferrari máš“.

„My jsme to někde slyšeli a od té doby to tak hrajeme,“ smál se student konzervatoře Ondřej Bazgier.

Kam dál? Chutnaly poleśniky i bigos