„Je to velký „dalekonosný katapult“ dřevěné konstrukce, jenž je určen k likvidaci zejména budov a hradeb, použít jej však lze i k rozbití těsných formací pěchoty,“ prozradil člen skupiny Rytířů z Huckeswagen Miroslav Holiš.

Trebuchet vrhá i poměrně těžké projektily po balistické křivce. Jako munice se používalo ledacos, kupříkladu kameny (na ničení hradeb a budov) či zápalné projektily – zapálené balíky slámy máčené v hořlavém oleji na zakládání požárů.

„Rovněž bylo opakovaně zaznamenáno použití trebuchetů i dalších katapultů v jakési primitivní verzi biologické války, kdy obléhatelé vrhali do obléhaných měst a pevností rozkládající se těla nebo i sudy s fekáliemi – a tak v obležení rozšířili nákazu,“ sdělil Holiš.

Někteří odborníci se domnívají, že trebuchet byl vynalezen na přelomu starověku a středověku, ale většina zastává názor, že to bylo ve 13. století – a byl používán jako jedna z hlavních obléhacích zbraní v pozdním středověku, než je v průběhu 15. století vytlačila obléhací děla.

„Náš trebuchet je vysoký 7 metrů, dokáže vrhat tříkilové koule na vzdálenost 150 až 200 metrů. Jeho stavba zabrala tři víkendy. Je dílem Rytířu z Huckeswagen a jejich přátel,“ dodal Holiš.