Starobylé náměstíčko zcela zaplnily stánky se zbožím nejrůznějšího sortimentu od tradičních výrobků a pochutin až po vietnamské oblečení a pouťové cetky. Obzvláštní přízni se v chladném deštivém počasí těšili prodejci horké medoviny, jejichž stanoviště neustále obklopovaly hloučky lidí, kteří hledali trochu tepla pro své prsty na malých plastových kelímcích. „Na jarmarky jezdívám celý život. Nabízím výrobky ze dřeva do kuchyně, jako jsou vařečky, škrabky, prkýnka, kvedlačky a pro děti mám i tradiční řehtačky. Vyrábím je sám, je to můj celoživotní koníček,“ usmíval se jeden z prodejců tradičního jarmarečního zboží, třiasedmdesátiletý Ladislav Vološin ze Šenova.

Prodej těchto výrobků na zbohatnutí skutečně nestačí. „Vyrábím je z tvrdého bukového dřeva. Výroba jedné vařechy trvá asi dvě hodiny,“ pověděl řezbář a prodejce v jedné osobě. Své krásně hladce opracované výrobky nabízí za téměř symbolické ceny. Nejlevnější kousky za pouhých dvacet korun, většina jeho zboží není dražší než šedesát korun a nejdražší bytelná prkénka má za sto dvacet korun. „Vyřezávám celou zimu, těší mě to. V létě už trochu méně, protože to mám spoustu jiné práce. Na jarmarky se mnou často jezdívala i má žena, ale ta už zemřela,“ vyprávěl řezbář.

Celý život pracoval v hutnictví, teď už je ale v důchodu. Kvalitu svých kuchyňských výrobků si také sám ověřuje v praxi. „Vaření mě vždycky bavilo, vařím hodně rád,“ dodal. To má společné i s jedním ze svých zákazníků. „Na brušperský jarmark chodím pokaždé a vždycky si něco vyberu. Nejvíce oceňuji tradiční zboží, jako například právě dřevěné nádobí. Také vařím rád, tak po chlapsku, speciality, u kterých si můžu vyhrát s kořením,“ svěřil se Pavel Bouzek z Brušperku. „Na jarmarku jsem zrovna začal kupovat vánoční dárky. Prozatím mám nějaké sladkosti pro syna na Mikuláše. Prošel jsem mezi stánky, okouknul, co se nabízí, a na cestě zpátky něco vyberu,“ plánoval.