V seriálu jste postava nová. Jakou roli ztvárňujete?

Hraju majora Hrubého z ostravské kriminálky. Oblíbí i neoblíbí si hlavního hrdinu, strážmistra Topinku, protože mu přijde zmatečný. A hlavně se docela příjemně seznámí s Topinkovou matkou. Takže hraju starce, který se chystá do penze a ještě se na stará kolena zakouká.

Prozradíte, kdo hraje zmíněnou matku?

Maminku hraje Veronika Freimanová. Boban (Robert Mikluš pozn. redakce), její syn, hraje strážmistra Topinku, kterého diváci znají z předešlé série Doktor Martin.

Odkud se v Protějově vzal major Hrubý?

Je to Ostravák. Dokonce se zvažovalo, jestli by ta figura neměla mluvit trošku ostravsky. Ale když se člověk stylizuje do nějakého nářečí, které mu není vlastní, tak to působí proti postavě. Tak jsme se rozhodli, že budeme mluvit oficiálním jazykem, češtinou.


Měl jste od herců prvních sérií zpětnou vazbu, jak se natáčí v Beskydech? Těšil jste se tady?

Já jsem shodou okolností před jedenačtyřiceti lety tady natáčel Stíny horkého léta s Frantou Vláčilem na fojtství pana Boráka. Chystám se, že bych se tam zajel podívat, protože zítra mám volno. Takže já vlastně Beskydy znám.


Jaký máte vztah k Valašsku?

Je to opravdu radost to tady projet. Když bych to srovnal třeba s Varama. Vary byly německé město a po pětačtyřicátém roce tam přišla takzvaná náplava. Ty lidi tam nemají pochované své prapředky, praprapředky. K tomu městu nemají vztah. Toto je právě ten opak. Toto má ten obrovský grunt, kdy sem Rumuni přišli a je to obrovská tradice, se kterou tu lidi žijí. Vím, že to byl strašně chudý kraj a dnes člověk jede a je příjemné, že všechno je udržované, čisté, zahrádky…

Co je tady nejkrásnější?

Když jsme tu byli před jedenačtyřiceti lety, jsem to nezažil. Ale co je fakt pěkné, když se hory „pářej“. Ne že by mezi sebou něco měly, ale když se paří z lesů a to podzimní světlo bez slunce je nádherné. A stoupající mlha z těch lesů, to jsou nádherné záběry.

Setkáváte se při natáčení s místními lidmi, s Valachy?

Točím tu asi čtyři. S lidmi jsem se moc nesetkal. Ale jsme tu hodně uzavřená skupina. V každém případě jsem si myslel, že Valaši jsou takoví volnomyšlenkáři, že se tu bude moct kouřit a nekouří se tu. Myslel jsem si, že tihleti tvrdí chlapi si to vybojují. Takže jediný Čech jsem já bojoval za Valachy.

Co se hodně změnilo za těch jedenačtyřicet let, kdy jste tady točil naposledy?

Já vám řeknu, co se tady změnilo. Že se tady nekouří. (smích). Ne, možná stojí za zmínku, že vesnice jsou tu dlouhé, jak se v Čechách říká, jako Lovosice. A ještě mě překvapilo, že tady v Karlovicích mají katolický kostel. Protože Valaši byli protestanti, když sem přišli. Je zajímavé, že tu ten kostel vznikl.

Máte ještě nějakou vzpomínku na Valašsko?

Když jsme točili Stíny horkého léta, bydleli jsme v hotelu Vsacan. Nechtěli nás pustit do baru, že máme rifle. Tak jsme si vzali kostýmy, což byly mundúry banderovců, zežmoulané kalhoty a zašpiněná saka. A v tom nás tam pustili, protože jsme měli obleky. Ale rifle neprošly.

Vraťme se ještě do Protějova, tedy do Velkých Karlovic…

Je tady nádherně, ale já zastávám názor, že Žid a herec patří do kavárny. Takže představa, že bych tu šel na houby a musel bych se šplhat do nějakých kopců, je pro mě úděsná. Ale pro oči a pro duši je to strašně hezké. Už ne pro tělo.