„Já jsem začala s malováním údajně dříve, než jsem začala chodit. Pastelky a nějaké tužtičky – tím jsem prostě žila odmala. Rodiče moc rádi nebyli, nijak zvláště mě nepodporovali. Podporovala mě moje teta a můj strýc. Když se rozhodovalo, na jakou školu půjdu, tak maminka s tatínkem rozhodli, že se dám na dráhu pedagoga," zavzpomínala na strastiplné začátky malířka Karla Stiborková.

Na vysoké škole nejdříve vystudovala obor čeština a dějepis. Potom se věnovala studiu cizích jazyků. „Udělala jsem si státnice z němčiny. Po dlouhých letech jsem se rozhodla vystudovat výtvarnou tvorbu na Filozofi cké fakultě v Ostravě. Mým milovaným pedagogem byl docent Holý, který byl nejen úžasný teoretik, ale dělal i skvělé rozbory obrazů. V podstatě mě přivedl k různým technikám. Kromě obrazů jsem dělala ještě věci typu tapiserie a užitý textil. Tím, že jsem se dostala na Základní uměleckou školu ve Frýdlantu nad Ostravicí, jsem se mohla seberealizovat, abych byla vzorem svým studentům," dodala Karla Stiborková, která už ani přesně nespočítá, kolik má na svém kontě výstav. „Jestli se nepletu, tak jsem měla už nejméně pětačtyřicet výstav. Hodně si považuji toho, že jednou za dva roky vystavuji se svými kolegy i na frýdeckém zámku," pokračovala Karla Stiborková a vyjmenovala i své největší malířské vzory. „Mým velkým vzorem, i když se podle něho neřídím, je Salvador Dalí. Z romantiky to pak je Auguste Renoir. Inspiraci pro svou tvorbu čerpám nejen ze snů, ale i z přírody. Dále to jsou studenti, které učím. Je to takový kompromis tří věcí dohromady," uzavřela Karla Stiborková.

V současné době se s tvorbou Karly Stiborkové můžete setkat na chodbách nového Hotelu Richtr, který sídlí v Nádražní ulici ve Frýdku-Místku. Výtěžek z prodeje a ze vstupného půjde na Zakladní uměleckou školu Leoše Janáčka ve Frýdlantu nad Ostravicí.