Výstavu portrétů, kytic a snových krajin zahájila ve čtvrtek 13. října vernisáž, na které samozřejmě nechyběl Ondřej Kočár. „Svá díla v této galerii vystavuji již asi podesáté. Je tu i několik děl mého otce. Každý rok se snažím, aby to bylo tématicky jiné. Tentokrát tu mám několik nových obrazů, na kterých jsem zachytil zajímavé objekty ve Frýdku-Místku a Štramberku,“ prozradil na úvod sedmačtyřicetiletý Ondřej Kočár, který pochází z Opavy.

Jak dále řekl, vždy má „rozmalováno“ několik obrazů najednou. „Na některých dělám až dva roky. Jedná se o časově náročnou techniku, kdy nanáším na sebe až osm vrstev, které musí dostatečně proschnout. Jsem hodně aktivní, protože za rok namaluji desítky obrazů, které se velmi dobře prodávají. Hodně si toho vážím, protože každý nemá to štěstí, aby mu jeho práce byla tím největším koníčkem,“ uvažoval Ondřej Kočár, jenž vysvětlil, proč především maluje starší domy a věci?

„Důvod je ten, že mají své kouzlo. Přímo nesnáším panelové domy, z nichž nejde vůbec žádná atmosféra. Když mám jít do extrému, tak mám i starý mobilní telefon, který alespoň vydrží. Dotykový by mi spadl jednou – a mohl bych jej rovnou vyhodit,“ zamyslel se Kočár, který má během roku až pět výstav. „Vzpomínám si, jak jsem se někdy ve dvaceti letech rozhodoval, čemu se budu v životě věnovat. V té době jsem totiž hrál na kytaru barokní hudbu, kterou mám strašně rád. Vydržel jsem hrát i čtyři hodiny denně. Nakonec ale zvítězilo malování,“ vysvětlil Kočár.

Vernisáž si nenechal ujít ani sedmadvacetiletý Jaromír Procházka z Frýdku-Místku. „S tvorbou Ondřeje Kočára jsem se poprvé setkal letos, když jsem byl v jedné galerii v Luhačovicích. Jeho styl mě hodně oslovil. Je možné, že si nějaký jeho výtvor koupím. Osobně obdivuji, když někdo umí takto malovat,“ vysekl autorovi velkou pochvalu Jaromír Procházka. Zájemci si mohli také zakoupit kalendář Ondřeje Kočára na rok 2012, který jim malíř ochotně podepsal. Prodejní výstavu můžete v Galerii u Jakuba navštívit až do 2. listopadu 2011.