„Vzhledem k tomu, že jsme autorským divadlem, klademe důraz na vlastní tvorbu. Za dobu své existence jsme nastudovali sedmnáct původních her nebo pásem scének, skečů a písniček. Pro mě osobně je snadnější pro soubor něco napsat „na míru“, než krkolomně hledat divadelní kusy jiných autorů,“ říká Stanislav Kolář, dvorní autor Propadla, herec a vysokoškolský pedagog.

Jednotícím poutem všech představení souboru je jeho humorný tón, o čemž svědčí i některé názvy představení Pitbul a jiné celebrity aneb Ze života slavných, Komedie pro tři dioptrie, Fialový plašan a jiné. „Naším cílem je diváky rozesmát, protože smíchu není nikdy dost. Snažíme se o takovou zábavu, při níž bychom nepřekročili únosnou míru vkusu. Přitom samozřejmě musíme brát v potaz našeho diváka. Jsme venkovské divadlo a na počátku naší činnosti jsme se skutečně zaměřovali na venkovské publikum, což vůbec nemyslím pejorativně,“ dodává Stanislav Kolář.

V posledních letech však Václavovičtí vystupují i v městských klubech, kam na ně chodí mladí diváci. Z tohoto faktu vychází i jeho dramaturgie. „Za čtvrtstoletí existence Propadla se v něm vystřídalo přesně čtyřicet herců. V současné době jej tvoří jedenáct členů. Mají různé profese, ale za daleko podstatnější považuji to, že zde působí několik generací. Nejstaršímu herci je 58 let, nejmladší herečce osmnáct, čili jsme multigenerační divadlo,“ míní Stanislav Kolář.

Třetí stupeň povodňové pasivity

Jak často se ochotníci z Václavovic scházejí? „V období, kdy nacvičujeme nové představení, se většinou vídáme jednou týdně, nicméně s blížící se premiérou stoupá nejen naše nervozita, ale také počet zkoušek. Nyní jsme se týdně scházeli i třikrát. Ovšem v dnešní uspěchané době je úspěch, když se na zkoušce sejdeme v plném počtu, protože každý z nás má spoustu jiných starostí a povinností,“ vysvětluje Stanislav Kolář.

Nejnovější premiérou divadla Propadlo bude komedie s názvem Třetí stupeň povodňové pasivity. Nabízí příběh o zneužívání moci a odehrává se ve fiktivním království, v němž bují intriky a korupce.

„V žádném případě se však nejedná o pohádku, vždyť ono království nám může připomenout českou kotlinu se všemi neduhy, které nám znepříjemňují náš každodenní život,“ vysvětluje Stanislav Kolář.

A co považují v tomto divadelním souboru za svůj největší dosavadní úspěch? Samotnou délku své existence. U souboru malých divadelních forem to není určitě běžné, že se „dožijí“ pětadvaceti let.

„Naše úspěchy se neměří festivalovými vavříny. Těmi jsme, musím se přiznat, ověnčeni nebyli. Nás uspokojuje divákova rozesmátá tvář. A okamžiky, kdy za námi po představení někdo přijde a prohlásí, že se již dlouho tak dobře nepobavil. Samozřejmě si přejeme, aby takových okamžiků bylo co nejvíce,“ loučí se s námi jeden z pilířů souboru Propadlo Stanislav Kolář.