Nedávno svou ohňovou show předvedla s dalšími členy skupiny na Frýdeckých historických slavnostech. „Mám docela ráda adrenalinové sporty. A při poikování se člověku občas zapálí hlava a někdy dostane poikou do oka," směje se Tereza Petrovská a dodává, že podobné věci se stávají hlavně v začátcích.

Tereza Petrovská si kostým ušila sama. Odmalička ji zajímá historie, kvůli čemuž navštěvovala různé historické trhy a akce. Na Rožnovském ohňování se jí zalíbil tanec s ohněm, rozhodla se tedy, že si najde historickou skupinu, která se tímto zabývá. „V Ostravě jsem chodila tři roky na výtvarnou konzervatoř, shodou náhod jsem potkala holčinu, která byla členkou historické skupiny. Vzala jsem si kontakt a zjistila, že v té skupině dělají ,ohňovku´. Naučili mě základy, a už se to vezlo," vypráví Tereza Petrovská.

Uplynulo asi šest měsíců do jejího prvního vystoupení. „Po třech měsících jsem zvládla základní triky. Šlo to rychle, protože mě to hodně chytlo a cvičila jsem i místo školy," směje se jednadvacetiletá studentka kresby na Ostravské univerzitě. Doplňuje, že v historické skupině nevystupuje jen s ohněm věnuje se také historickému tanci v dobovém oblečení.

Svou zálibu dokáže zajímavě a se zaujetím popisovat, jako člověk s uměleckou duší se občas zasní. „Je to vzrušující a svým způsobem nebezpečné. Když se dotýkáte ohně, víte, že ho nedokážete ovládat, ale dokážete s ním pracovat," popisuje tanečnice z Frýdku-Místku.

Na poikování se jí líbí také dynamičnost. „Nejsem moc na ladné tančení. S ohněm se člověk dokáže vyřádit," dodává. Právě kvůli tomu, že si vystoupení užívá, nebývá podle svých slov nervózní.

Důležité je nemít strach z ohně. „Všichni mají ze začátku strach, který ale musí pominout. Člověk musí mít nějaké pohybové nadání a být pro to zapálený, což se někdy stane i doslova," směje se dívka a dokazuje svůj smysl pro humor.

Užívá si nejen vystoupení a tanec, ale také procházky v přírodě, které často vyhledává. Jediné oblíbené místo ale nemá. „Cítím pocity štěstí spíše při nějakém specifickém okamžiku. Například když jdu po horách, fouká vítr a zapadá slunce. Cítím se šťastná už z té krásy okolo," uzavírá Tereza Petrovská.